Husí kůže, radost, zklamání. Před všemi smekám
„Hodnocení má dvě roviny. Jsme zklamaní, že jsme nepostoupili. Byli jsme krůček od prodloužení. Do zápasu jsme dali absolutně všechno, od další porce minut náš dělily centimetry. Těžko hledám slova, všichni do toho dali maximum. Hrozně mě mrzí, že jsme nemohli v téhle atmosféře pokračovat. Musím poděkovat divákům, kteří na nás přenesli neskutečnou energii. Už na rozcvičce jsme měli husí kůži. Věřím, že jsme jim to výkonem a nasazením alespoň částečně vrátil. Soupeři jsme od začátku nenechávali téměř žádný prostor, už v první minutě měl obrovskou šanci Lukáš Provod, bohužel mu ale podklouzla noha. Potom jsme šli do vedení, Honza Bořil to skvěle připravil Christosovi a ten to famózně trefil. Věděli jsme, že první gól se soupeřem zamává. Škoda vyrovnání, dostalo nás do těžké situace. I tak jsme si ale vedení vzali rychle zpátky, v nastavení nám pak chyběl kousíček. Skvělý výkon týmu, neskuteční fanoušci, výhra a zároveň obrovský smutek z nepostupu,“ shrnul Jindřich Trpišovský své pocity po vypadnutí z boje o Ligu mistrů.
Dostali na maximum svých možností? Je to zápas, kdy si říkáte, že nejde udělat už nic jinak?
„Je to, jak říkáte. Po zápase, kdy vyhrajete 3:0 nebo 2:0, tak stejně občas víte, že tam bylo něco, co nefungovalo. Nebo máte v hlavě nějaký individuální výkon. Dneska mě ale nenapadá jediná věc. Proto jsme také nevyužili páté střídání, protože všichni jeli na maximum. Christos byl vyždímaný, ale bylo vidět, že je v rytmu, tempu. Tým fungoval skvěle, zajišťování, napadání, dostupování. Víte, proti komu hrajete, ten tým má jeden styl a když utkání dobře rozehrajete, tak těžko hledá proti zbraň. Tondovi chyběl kousek, aby tu střelu měl. Používám to málokdy, ale chyběl zlomek štěstí. Na konci zápasu v té euforii věřím tomu, že bychom měli v prodloužení navrch. Na jejich hráčích bylo vidět, že mají dost. Mluvil jsem s Thomasem Meunierem, říkal, že hrál ve Francii, Německu, ale že nezažil takovou intenzitu. Říkal, že si ve 30. minutě myslel, že už to musí skončit. Toho si vážím. První poločas se hrálo pouze 22 minut čistého času. Když se hrálo, tak to bylo nahoru dolů.“
Je to ponaučení pro venkovní zápasy? Aby hrál tým stejně kvalitně i na hřištích soupeřů.
„Ano, první utkání jsme měli odehrát jednoznačně lépe. Je to ale týmový sport, jde o to, co vám soupeř vnutí, jaké styly se potkají. Lille nám ukázalo svojí sílu, byli jsme všude daleko. Doma to bylo přesně naopak. Vidím paralelu s AS Řím, kdy jsme se ponaučili z prvního zápasu a zkušenosti z venkovní půdy přetavili ve skvělý výkon v Edenu. Hrálo pro nás domácí prostředí, fanoušci, podavači. Jsou to střípky bonusů, které nás tlačí. Ze čtyř zápasů v kvalifikaci jsme tři vyhráli a přesto nám to nevyšlo. Velké zklamání.“
Kam takový výkon řadíte? Byl jeden z vašich nejlepších ve Slavii?
„Kdybychom za sebou měli postup, tak určitě ano. Je těžké tu sedět potom, co předvedete skvělý výkon, vyhrajete, ale nepostoupíte. Bylo to vlastně podobné jako s AS Řím nebo Sevillou. Potkáte evropský velkoklub a vytáhnete na něj se svým stylem, s obrovskou intenzitou. Bylo to od nás i na riziko vzadu, kluci v situacích jeden na jednoho při rozehrávce předváděli výborné věci. Ještě bych chtěl pochválit Bóřu, jak to zvládl. Doudise jsme chtěli mít nahoře do rychlosti na Alexsandra, takže na pravý kraj padla volba na Bóřu. Zase vytáhl z klobouku jeden ze svých top výkonů.”
Jak jste v kabině utěšovali Matěje Juráska? Vypadal hodně zklamaně už na hřišti…
„Bylo to na něm vidět. Je to sen každého hráče, dostat tým tam, kam chtěl. Chystali jsme se na to celý týden, prostupovaly námi velké emoce před zápasem i v poločase. Je z toho zdrcený, ale tým ho podpořil. Říkal jsem mu, že on nás minulý rok dostal do Evropské ligy svým gólem. Od toho jsou emoce, na jedné ruce nabídnou euforii a nq druhé takový moment. Jsem rád, že se do té šance dostal. Že minul? To se stane každému. Bohužel se mu to nepovedlo, chyběly centimetry. Chtěl dát gól a nevyšlo to. Tou rotací se vychýlil míč ven. Jsme jeden tým. Všichni jsme lidi a všichni chybují. Důležité je, že to zúročíme v jiných duelech a třeba rozhodne jiný zápas. Takový je někdy fotbal.“
Jak těžké je koncentrovat se na top výkon, když soupeř od úvodu zdržuje? První výkop gólmana trval 35 vteřin…
„Musíte s tím počítat, jde o hodně. My s tím nic neuděláme, brankář skončí bez žluté karty, když nás tu připravil o deset minut hry. Malick pak dostane žlutou, když v emocích zvedne ruce. Teď se to píská, ale pak tady někdo cíleně prozrdžuje zápas a je to bez jakékoliv domluvy. Musím pochválit, že v Česku přichází napomenutí dříve, řeší se to. Je to strašná škoda, ale patří to do nějakého repertoáru. Kdyby dostal kartu ve dvacáté minutě, tak by možná začal spěchat. Je to prostě škoda."
Bude víc zápasů v Evropě, co říkáte na nový formát soutěží UEFA? Přichází větší šance mít atraktivní los? Dá se hrát i v lednu?
„Jsem spíš zastánce tradičních formátů. Je ale skvělé, že bude osm zápasů, osm soupeřů. Máme jistotu čtyř zápasů doma. Když dostanete Manchester United doma, tak ho tu budete mít pro lidi, ale na druhou stranu nepojedete na Old Trafford. Je to víc zápasů, zaplaťpánbůh za to. Víc takových zážitků. My chceme hrát v takové intenzitě, je velký rozdíl, kolik máte dní mezi zápasy. Je to takový rébus, těžko se to plánuje. Bude to alchymie při skládání soupisky. Pro nás bude důležité trefit, kdy některé hráče vyndat. Třeba Holiho, Proviho, kteří jedou od ledna nonstop. Pak na ně budu tlačit, že v neděli mají další vrchol, pak jedou na repre a pak znovu zpátky. Bude potřeba se trefit do rotace, aby si hráči stihli i odpočinout a dotrénovat a zároveň to neznamenalo ztráty v lize, která je vyrovnaná. Pro nás budou složité lednové termíny, protože se nehraje liga a nebude čas na přípravu. Celkově mám ale radost, že bude víc evropských zápasů.”
