Slavii sleduji neustále. Fanoušci? Lepší jsem nezažil
Hned po příjezdu do Pine Cliffs Resort hledali zasloužilejší členové týmu svého bývalého parťáka Michaela Ngadea, který v současnosti obléká zeleno-žlutý dres čínského soupeře. „Čau, Stando!“, ozvalo se z regenerační místnosti… Po chvíli vyšel od ucha k ucha vysmátý Míša a o zábavu bylo postaráno. Urostlého stopera, který za Slavii odehrál celkem 112 zápasů a získal čtyři trofeje, jsme samozřejmě postavili i před mikrofon. Jak se mu daří?
„Mám se moc dobře, děkuji. Je to nějaký čas, co jsem potkal někoho ze Slavie, velmi rád všechny zase vidím.“
Už je to pět let, co jste naposledy oblékl červenobílý dres. Čas letí opravdu rychle…
„Svatá pravda. I když už uběhlo pět let, stále si ten moment vybavuju jako by se stal včera. Moc mě těší, že jsem mohl v Portugalsku potkat bývalé parťáky i ostatní zaměstnance. Byl to opravdu parádní den!“
Sledoval jste nebo navštívil nějaké utkání Slavie od doby, co jste klub opustil?
„Ano, zápasy Slavie sleduji neustále, hlavně v Evropské lize. Vždy, když Slavia hraje, tak se na ni rád podívám. První dva roky od přestupu jsem se díval také na ligové duely, což už postupem času nešlo udržet, zprávy o klubu čtu ale nepřetržitě. Mám radost, že se Slavii daří a posouvá se stále dopředu.“
„Dokázala opravdu velké věci. Přesvědčil jsem se o tom i při sobotním přáteláku. Myslím, že odvádí skvělou práci. Mají parádní mužstvo – vyhrát skupinu Evropské ligy není jen tak. To jen potvrzuje jejich kvality. Chápu, proč si udrželi stejné trenéry i realizační tým.“
Jste stále v kontaktu s někým z hráčů nebo právě trenérů? Před zápasem jste s některými mluvil.
„Už asi ne. S některými si píšeme, ti už ale nejsou ve Slavii – například Simon Deli nebo Ibrahim Traoré. Ostatní jsem potkal až tady v Portugalsku. Pamatuji si Přemysla Kováře, s nímž občas promluvíme. A to je asi tak vše.“
„Určitě a moc rád (smích). Tenkrát to bylo po Africkém poháru národů a já hrál v záloze. Myslím, že to je jediný hattrick v mé kariéře. Navždy si ho budu pamatovat, nehledě na to, kam zrovna půjdu.“
Bylo zřetelné, že jste chtěl v kariéře udělat krok kupředu, i tak, napadá vás něco, co vám na Slavii nebo Praze chybí?
„Chybí mi fanoušci, atmosféra, stadion… Bylo to nádherné. Něco takového jsem zažil jen ve Slavii – vždy mi to bude chybět a město stejně tak."
Řekněte nám něco o vašem novém domově. Jak náročná byla aklimatizace?
„V Číně to není úplně jednoduché, život je tam trochu jiný, než si lidé myslí. Ani jazyk není z nejjednodušších. Naštěstí mám parťáka z Nigérie, který mi pomáhá, což mi dělá radost. Normálně to pro mě nebývá takový problém, kamkoli jdu, zvládám se aklimatizovat co nejrychleji to jen jde."
Teď k zápasu, odehrál jste ten první a v soubojích potkával Igoha Ogbua. Co na něj z pozice obránce říkáte?
„Myslím si, že je to obránce budoucnosti. Čeká ho skvělá kariéra. Vidím, že celý tým je velmi mladý, všichni ale hrají moc dobře. Výhru si zasloužili a já jim gratuluji.“
Abychom to uzavřeli, pamatujete si ještě nějaká česká slova?
„Dobrý den, jak se máš, dobře, prosím… To je asi všechno, pak už umím jen sprosté výrazy (smích).“
