Hrát ve Slavii byl můj sen. Tvrdá práce se vyplatila
Stála o vás většina elitních českých klubů. Proč jste zvolil Slavii?
„Když jsem se dozvěděl, že o mě má Slavia zájem, tak jsem o tom nemusel dvakrát přemýšlet. Je to můj vysněný tým, vždycky se mi líbilo, jakým stylem Slavia hraje. Je to klub s velkými úspěchy a historií. Je tu spousta skvělých hráčů, kteří hrají za své národní týmy a jsou známí na hodně místech. Vždycky, když jsem hrál proti Slavii, tak jsem chtěl běhat padesát kilometrů za hodinu, hrát v Edenu byl vždycky můj sen. Teď se mi splnil.“
Těšíte se, až se potkáte s krajanem Peterem Olayinkou?
„Peter Olayinka je samozřejmě jedním z důvodů, proč jsem si Slavii vybral a proč jsem tak rád, že jsem tady. Když jsem poprvé hrál proti Slavii, tak jsem se s ním potkal. Poradil mi a dokonce mi dal svůj dres. Řekl mi, ať tvrdě pracuji, vždycky makám naplno a jsem odhodlaný, protože jen tak se jednoho dne dostanu na vyšší úroveň. Mít příležitost hrát po boku takového kamaráda a mentora mi dělá radost. Těším se na to, až společně nastoupíme.“
Inspiruje vás i svým herním pojetím? Zastáváte stejný post jako on...
„Peter Olayinka je hodně odhodlaný. Když vidím, jak hraje na hřišti, tak je hodně pracovitý. Vždycky se tlačí do šancí a vždycky chce splnit své úkoly. Je hodně dobrý hráč s míčem i bez něj. Je vždycky všude, v obraně i v útoku a snaží se pomoct týmu. Těším se, až se to od něj naučím.“
Podzimní část sezony se vám hodně povedla. Jak na ni budete vzpomínat?
„Myslím, že byla nejlepší, co si pamatuji. Dobré výkony, dobrá půlka sezony. Tvrdá práce se vyplatila. Nejlépe si ji budu pamatovat tak, že jsem se přesunul do Edenu. Jsem ve Slavii, což je hlavní.“
Poslední zápas za Baník jste paradoxně odehrál proti Slavii a při remíze 3:3 jste byl hodně vidět.
„Jak už jsem říkal, když jsem hrál proti Slavii, tak jsem se snažil ještě víc, protože jsem se jim chtěl ukázat. Chtěl jsem prostě udělat něco navíc. Když jsem šel na hřiště ve druhém poločase, tak po chvilce dostala Slavia červenou kartu a my chtěli její obranu dostat pod tlak. Pak přišla druhá červená karta, čehož se nám podařilo využít. Chtěli jsme vytvořit ještě větší tlak a nakonec to skončilo remízou.“
Tři góly a pět asistencí jste zvládl během podzimní části za necelých 600 ligových minut. Jak to, že jste tak produktivní?
„V Baníku Ostrava jsem sice hrál méně minut, ale vždycky, když jsem měl příležitost jít na hřiště, tak jsem tam pro tým nechal všechno. Pokaždé se snažím hodně běhat, driblovat kolem obránců a hledat příležitosti ke vstřelení gólu. Když nemůžu skórovat, tak asistuji. Vždycky se snažím být týmovým hráčem, který tvrdě pracuje a vždycky si najde cestu. Říkali mi žolík, protože jsem se snažil tvořit, pronikat a udělat všechno, co můžu, abych měl i za krátký čas velký dopad na tým a výsledek. To se myslím vyplatilo. Myslím si, že podobné to bude i ve Slavii.“
Máte skrz branky nějakou metu, kterou byste rád atakoval?
„Přišel jsem sem, abych pomohl Slavii vyhrát hodně zápasů a povýšil tým na vyšší úroveň. Budu se snažit dát co nejvíc branek a k tomu přidat i asistence.“
Pobavme se na závěr o vašich cílech, se kterými do Edenu přicházíte...
„Nejsem nevšímavý vůči nárokům ve Slavii, vím, jak je to velký a dobrý klub. Nároky i cíle jsou ty nejvyšší. Jsem připravený psychicky i fyzicky. Připravený plnit cíle a připravovat se na hřišti. Chci pomoct týmu, být dobrým týmovým hráč a doufám, že půjdeme ještě výš než teď.“
A vaše osobní ambice?
„Myslím, že tým je na prvním místě. Pro mě je priorita pomoct Slavii, aby hrála v Lize mistrů. Doufám, že dám hodně gólů a přidám i spoustu asistencí. Udělám pro úspěch tohohle skvělého klubu maximum, která bude v mých silách.“
Co byste vzkázal fanouškům?
„Fanouškům chci poděkovat, bez nich není fotbal. Do Slavie přicházím se svou rychlostí, abych přidal víc intenzity a ještě vetší tempo do její hry."
