O příčinách stříbra, husí kůži, Teclovi i EURU
Ve velkém posezonním rozhovoru jsme s reprezentačním obráncem probrali řadu témat.
Jak kouše fakt, že třetí rok po sobě byl na domácí scéně jeden lepší tým?
Kde vidí příčiny neúspěchu, co pozitivního si tým může ze stříbrné sezony vzít?
Kdy mu z přízně fanoušků a atmosféry v Edenu běžel mráz po zádech?
Jak mu bude chybět Stanislav Tecl a s čím pojede do Německa na mistrovství Evropy?
Dozvíte se!
„Cenné pro mě je, že se kluci i realizák na mě mohou každý zápas spolehnout,“ zamýšlí se Holeš.
Jste rád, že rozlučka se sezonou byla v zápase s Mladou Boleslaví vítězná? Kvůli lidem, fanouškům, jejich podpoře...
„Ano. Chtěli jsme potěšit lidi, s chutí si zahrát. Dotlačit Vencu ke koruně pro Krále střelců. Všechno se povedlo. Děkuju moc lidem, že jich přišlo i za rozhodnutého stavu tolik.“
Jste jedním z těch, který prožil všechny tři stříbrné sezony. Jak to vstřebáváte?
„Je to rok od roku horší. Třetí rok, letí to. Samozřejmě si každý rok říkáme, že už nám to nesmí utéct, že to zvládneme. Nestalo se. Těžké… Všichni víme, o co všechno se bude hrát v příští sezoně. Doufáme, že čekání skončí, že už jsme si vytrpěli dost. Že zase nahodíme vítěznou vlnu.“
Příčiny vidíte v čem? Ve vzájemných utkáních se Spartou a Plzní? Ze šesti konfrontací jste vyhráli jediné.
„Určitě je to ten hlavní problém. Ztráty s takovými soupeři občas přijdou, nějaká remíza, to je prostě fotbal. Ale když chceme vyhrát titul, musíme konkurenty porážet. To se až na jednu výjimku nestalo. Kdybychom tyto duely zvládli, slavíme my. Tak je to jednoduché.“
A proč jste je tedy nezvládli?
„Vždycky nám něco chybělo, chybí. Detail, maličkost, šťastný gól... Taky jsme ty zápasy ztráceli úplně zbytečnými chybami v závěru. Nedaří se nám to v posledních třech letech zlomit.“
Kamarádství na život po fotbale
Jako jeden z kapitánů, jaká pozitiva vidíte na stříbrném ročníku?
„Já vidím skvělou partu, kterou tady máme. Sílu týmu. Ve spoustě utkání jsme ji dokázali, dokázali jsme skóre otáčet. V Evropě jsme vyhráli těžká utkání, poprvé ovládli celou skupinu. Toho se musíme držet, rvát se jako tým. Hrát týmově.“
Co dalšího?
„Zlepšit efektivitu, jednoznačně. Šancí máme strašně, neproměňujeme je. To je problém. Když se tohle zlepší, dopadne to, pevně tomu věřím.“
Když jste zmínil skvělou partu, ztrácíte zásadního člena, Stanislav Tecl prohlásil, že v A-týmu končí.
„Já hlavně doufám, že se s ním budeme dál vídat, že v klubu bude pokračovat dál. Že o něj úplně nepřijdeme. Mrzí mě to hrozně, jsem s ním od Jablonce. Mám ho hrozně rád, je to skvělý člověk. Vždycky jsem se na něj mohl spolehnout, obrátit se na něj. Vždycky tady pro nás byl, je. Je to můj kamarád.“
To se asi nezmění...
„Určitě ne. Tohle je kamarádství i na život po fotbale. Zažili jsme toho spoustu, určitě nás toho spousta čeká. Jak jsem řekl, budeme se vídat dál.“
Červená s Milánem? Cítím křivdu
Společným jmenovatelem našich rozhovorů v sezoně bylo děkování fanouškům za neskutečnou podporu. Vybavíte si duel, kdy jste ji vnímal nejvíc, měl husí kůži?
„Chci hlavně říct, že si opravdu užívám každý zápas. Říkám si, jaké mám štěstí, že tady mohu nastupovat. A doufám, že to ještě dlouho bude trvat. Protože až o to jednou přijdu, budu strašně smutný. Nedávno jsem se nad tím právě zamyslel. Jak moc mi to bude chybět.“
Chápu, ale to jste trošku odbočil...
„Nejlepší určitě bylo, jak jsme doma porazili Řím. Frenetická atmosféra, vítězný konec. To bylo nádherné. Ale lidi chodí každý zápas, pokaždé je prakticky vyprodáno. Moc si to užívám.“
Kdybyste měl nastavit zrcadlo sám sobě, jakou známku byste si za klubový ročník 2023/24 dal?
„Z osobního hlediska jsem spokojený. Odehrál jsem dost zápasů, všechno v Evropě. Snad jsem byl vždycky na hřišti spolehlivý, dělal jsem to, co po mně trenéři chtějí. Pár chybiček bylo, to je jasné, to je fotbal. Ale cenné pro mě je, že se kluci i realizák na mě mohou každý zápas spolehnout.“
Ještě vás budí ze snu vyloučení v odvetném utkání s AC Milán?
„Nebudí. Jen cítím křivdu, neměl jsem být vyloučen. Ale mrzelo mě to strašně dlouho, kvůli všem lidem, kteří se na ten zápas těšili. A hlavně mě mrzelo, že jsme na ně měli, kdybychom hráli v jedenácti oba duely, tak jsme postoupili. Tomu stále věřím. Měli obrovskou herní kvalitu, ale byli jsme schopní je vyřadit. Když však v odvetě ve 20. minutě přišla ta červená karta, bylo po všem.“
Repre si tolik slávistů zaslouží
Těšíte se na ME? Pro vás osobně to bude druhý evropský šampionát...
„Ano. Je to pro mě osobně asi poslední velký turnaj. Doufám, že se nám podaří stejný úspěch, kterého jsme dosáhli na minulém EURO, a dojdeme alespoň do čtvrtfinále.“
K ruce vám bude další spousta slávistů, současných i bývalých.
„Už když jsem v reprezentaci začínal, byla reprezentace složená z velké části ze slávistů. O to je to vždycky lepší, pokaždé se tam těším. Potkám se s kluky, se kterými jsem hrál, jsou tam i současní slávisti. Na to je potřeba spoléhat. Vím, že když s nimi budu na hřišti, bude to dobré. Budeme sehraní, známe se z klubu. Jsem moc rád, že v repre je tolik slávistů, protože si to zaslouží.“
