Krok v kariéře i životě. Chci vyhrávat
Jaká je vaše motivace k přestupu do Slavie?
„Moje motivace je jednoznačná. Chci, abychom vyhrávali tituly a byli úspěšní. Chci v životě udělat něco víc, posunout se dál ve své kariéře.“
Co byly faktory, které rozhodovaly o vašem přesunu do Edenu?
„Je důležité nejenom pro mě, ale pro celý klub, abychom hráli Evropskou ligu, možná i Ligu mistrů, kterou už jsem hrál. Vím, do čeho jdu, chtěl bych si ji zahrát znovu.“
Přesvědčoval vás i váš velký kamarád Jindřich Staněk?
„Určitě. Zažili jsme spolu krásné i horší chvíle. Ty dobré to samozřejmě převyšují. Když jsme se o tom bavili, tak jsem tomu napřed pomalu ani nemohl věřit. Pak se mi to rozleželo v hlavě a našli jsme společnou řeč. Rozhodli jsme se, že to dopadne.“
Z reprezentace se znáte i s dalšími slávisty, na EURO jich bylo v českém týmu hned devět. Hráli i oni roli? Hned tři jsou jako vy z Olomouce…
„V první řadě bych chtěl říct, že s kluky z reprezentace mám nadstandardní vztah. Ať jsou ze Slavie nebo odjinud. Určitě bylo plus, že znám Mojmu Chytila, Petra Ševčíka nebo samozřejmě Jindru, se kterým jsme kamarádi dlouhodobě. Provi, Holi nebo Vlčák jsou kluci, kteří za mnou třeba obden chodili a ptali se, jak to dopadne. Říkal jsem, že nevím, že se to zaseklo. Takové klasické pošťuchování. Nakonec budou rádi, že to dopadlo. Já se na tým celkově těším, nejen na reprezentanty.“
Směrem k fanouškům můžete působit kontroverzně. Jste na to připraven?
„Je mi dvacet devět, už jsem něco zažil. Určitou nálepku mám asi v celé republice. Té se nezbavím, ale nedělám si z toho velkou hlavu. Budu chtít ukázat fanouškům svou pravou stránku. Tu ukážu na hřišti. Od toho se to bude všechno odvíjet. Věřím, že až mě uvidí, tak mně a celé Slavii budou fandit.“
Čím přispějete do hry Slavie? Co je vaše největší přednost?
„Jsem vítězný typ. Nesnáším prohry i remízy. Nesnáším, když někdo něco vypustí na hřišti. Jsem v tomhle strašně kritický. Když si po zápase sednu do kabiny a vidím hlavy v dlaních, tak si promítám, co kdo mohl udělat jinak. Když do toho někdo nedal sto procent, tak mi to strašně vadí. Mám vítěznou mentalitu, na hřišti nevypustím jediný souboj, ať je to v našem nebo soupeřově vápně. Samozřejmě chci být týmu prospěšný gólově, sbírat body. Nejdůležitější ale je, abychom vyhrávali.“
Budete načínat druhou padesátku ligových gólů. Sledujete tyhle statistiky?
„Sleduji. Věděl jsem, že mám padesát branek. Chci samozřejmě navázat na to, co se mi daří, což je střílení branek. Hlavní je ale vítězství, to je pro mě nadřazené vstřeleným gólům.“
Jak budete vzpomínat na právě skončené EURO?
„Takhle jsem si to určitě nepředstavoval. Do poslední chvíle jsem věřil, že ze skupiny, která byla hratelná, postoupíme. Je jenom škoda, že jsme nezvládli takové ty mikro situace, které rozhodly. Mohlo to dopadnout jinak, ale v tomhle je fotbal někdy hezký a někdy strašně krutý. Zrovna pro nás byl krutý, doplatili jsme na to. Musíme si z toho vzít ponaučení a posune nás to dál.“
Budete bydlet v Praze?
„Stane se ze mě Pražák. Těším se na to, je to krok nejen v mé kariéře, ale i v životě. Určitě jsem zvědavý, jak se s tím popasujeme celá rodina. Věřím, že nám tady bude dobře.“
Jaký je váš největší koníček mimo fotbal?
„Mám moc rád tenis, vedu k tomu svoji šestiletou dceru. Té se věnuji nejvíc, chodím s ní na tréninky několikrát týdně. Jsem tam prakticky furt, když můžu, tak si s ní taky pinknu. Budu rád, když u toho zůstane. Nic nenahradí ty chvíle strávené s rodinou.“
Co vás čeká v nejbližších dnech?
„Co jsem se bavil s realizačním týmem i s klukama, tak je nejdůležitější si od fotbalu na chvíli odpočinout. Ještě dostanu volno, které budu trávit s rodinou. S manželkou a dcerami. Dcera bude akorát slavit šesté narozeniny, těším se na to, trošku vypnu. Možná si zaletíme na krátkou dovolenou, pak se vrátím do tréninkového procesu a budu připravený to odšpuntovat, začít novou kapitolu.“
