Zklamání i hrdost. Hráči AC nám vyjádřili respekt
Jak hodnotíte odvetné utkání osmifinále Evropské ligy proti AC Milán?
„Měli jsme aktivní vstup do zápasu. Hned faul, první standardka, kterou jsme bohužel nevyužili tak, jak jsme mohli. Měli jsme tam poté takový závar ve vápně a další střelu, která bohužel neskončila gólem. Pak přišla červená karta, která zápas rozpůlila. Je to pro mě zklamání. Všichni jsme se těšili na velký zápas a velký fotbal. Místo toho se prvních deset minut nehrálo, pořád se ošetřovalo. Po krátké pasáži přišla červená karta. Bylo to pro nás složité. Je nás tam o jednoho méně. Jindra Staněk nás poté dvakrát podržel, chytil sólové nájezdy. AC Milán ukázal v útočných akcích velkou fotbalovou kvalitu. My jsme takovým živelným fotbalem, kterým jsme chtěli jít dopředu, nechávali hodně prostoru v křídelních prostorech, kde nám to naváděli 1 na 1 a dokázali se z toho prosadit. První gól byl ze situace, co jsme nechtěli a na kterou jsme se připravili. Velké zklamání, těšili jsme se na to, lidi zaplatili vstupné, nakonec jsme ale hráli drtivou část zápasu o jednoho méně.“
Už v Miláně jste byl zklamaný, že síly na hřišti nebyly vyrovnané, tehdy byla ale červená evidentnější. Jak jste ji kousal tentokrát? Vypadalo to, že vám k ní něco říkal i Olivier Giroud.
„Hrozně těžko. Hodiny se s týmem připravujete na to, jaké to bude nakonec na hřišti. Trávíte týden u videa a najednou je vše kvůli jedinému rozhodnutí pryč. Tohle je těžké. Červenou kartu Dioufa jsem viděl jen naživo, video jsem zhlédl až po zápase. Člověk se s tím nějak sžije, ale tohle je jiné. S Giroudem jsme si nic nevyříkávali, jen jsme nechápali, že rozhodnutí rozhodčího tak dlouho trvá. Hrozně mě mrzí, jak taková věc najednou z ničeho nic ukončí zajímavý zápas. Nechápu to, je to pro mě nepochopitelné. Holeš o Calabriovi vůbec nevěděl, nemohl ho vidět. Ano, když si ten záběr dáte na opakovačku zrychleně a pak si záběr zastavíte v momentě, kdy se dotýkají nohy, tak to vypadá hrozně. Na tohle se rozhodčí koukl a rozhodl. Že jsme si to tedy s nimi nemohli rozdat v plném počtu nás moc mrzí. Doufám, že příští rok dostaneme podobně zvučného soupeře a toto zklamání si vynahradíme.“
Vaše letošní působení v Evropě je u konce. Naplňuje vás hrdostí, že jste opět ukázali, že můžete být konkurenceschopní?
„Hrdost cítím velkou, na celý klub. Udělali jsme s kvalifikacemi přes dvacet bodů, dali spoustu gólů, tuším, že jsme skórovali v každém zápase. Máme spoustu skvělých zážitků. Šli jsme přes kvalifikace, poprvé jsme vyhráli skupinu, porazili AS Řím. Nasbírali jsme velké zkušenosti pro spoustu hráčů, kteří Evropu hráli poprvé. To si z toho můžeme vzít. Také, že i tentokrát jsme se v deseti lidech udrželi na míči, rvali se s nepřízní osudu. Tým ukázal, že má kvalitu, že v něm třímá potenciál. Navázali jsme na naše předchozí evropské mise. Musíme se naučit to přenášet do ligových zápasů. Hřiště bylo také perfektní, v neděli jsem ho kritizoval, ale tentokrát bylo rychlé, skvělé. Moc si přeju, aby takovéto kulisy, zážitky, byly dál. Gratuluju Plzni, panu Koubkovi, že postoupili. Je to jeho první čtvrtfinále, pokud se nemýlím. Český tým jde dál, dál se budeme těšit na evropské zápasy. Pro nás to jsou cenné zkušenosti, pro klub, pro hráče, pro celý kádr. Paradoxně se nám v Evropě dařilo víc proti silnějším týmům, doma teď přišla první ztráta bodů. Dobré zkušenosti, dobrý rok. Musíme z toho těžit v lize a přenést si to na letní kvalifikace.“
Jak se cítí Tomáš Holeš?
„Ani jsem ho neviděl. Musí se cítit hrozně. Určitě dostane trest pro kvalifikace evropských pohárů. Jak mohu Malickovi vyčítat, že tam hrábl nohou a že tam šel podrážkou dopředu. Tomášovi nemohu nic říct, je to pro něj složitý. Hrozně se na to těšil. Pak jste v patnácté minutě venku a víte, že přijdete o kvalifikace do pohárů. Musíme mu pomoci. Aspoň víme, že v neděli bude hrát, protože bude čerstvý. Aspoň jedna dobrá zpráva pro něj. Těžké, nechtěl bych být v jeho kůži.“
Podal vám kouč Pioli v Miláně ruku? Mluvili jste spolu teď po odvetě?
„Vítal mě u nich před zápasem, já zase jeho u nás. Mně se to taky někdy stane v lize, že je člověk zklamaný ze zápasu a zmizí, nebo je jinde někde, trenéra vyhledá později pak. V neděli jsem byl také za lidmi, za hráči, pak až jsem šel za trenérem Frťalou do kabiny. Nic v tom nehledám, někdy se to stane. Mluvil jsme s Florenzim v Miláně o půli, teď se Zlatanem dole. Přišli sami, vyjadřovali nám velký respekt, litovali nás, že jsme hráli dvakrát v deseti. Ale respekt jsme cítili od hráčů AC obrovský, toho si strašně vážím. Zlatan tam čekal, hledal mě. To musíme hráčům vtlouct do hlavy, jak je top evropští hráči vnímají. Musíme si to přenést do ligy. Náš tým fotbal hrát umí, jen musíme umět lépe zvládat krizové situace.“
