O zaslouženém vítězství, terénu i návratu Holeše
„Na to, jak složitý byl terén, tak to byl zajímavý zápas. Před oběma brankami byla spousta situací, my jsme zaslouženě vyhráli, Boleslav ale ukázala kvalitu a byla hodně nepříjemná. Hlavně v prvním poločase měla hodně brejkových situací, byl to složitý a náročný zápas. Jsme rádi, že jsme to takhle zvládli, i po tom programu, který jsme v posledních čtrnácti dnech měli. Nebylo to nic jednoduchého, hlavně v první půli Boleslav velmi dobře bránila a na balonu dobře kombinovala. Já ji mám kádrem i trenérsky hodně vysoko, po prvním zápase s nimi jsem si myslel, že budou hrát o první čtyřku. Myslím si to i po tomhle zápase, na konci sezony je vidím v první pětce nebo dokonce čtyřce. Proto si toho vítězství tak vážíme, zápas stál spoustu sil, i kvůli terénu, na kterém se hrálo. Je akorát škoda, že jsme se neproměnili nějakou ze šancí v první půli a nedostali se rychleji do vedení,“ říká po výhře nad Středočechy trenér Jindřich Trpišovský.
Tomáš Holeš odehrál 100. ligový zápas za Slavii, navíc dal vítězný gól. Lékaři mu doporučovali nenastupovat, přesto při absenci Jana Bořila hrál. Potřeboval jste na hřišti lídra jako on?
„Jednoznačně. Jsme trochu rozsekaní programem a nemocemi, které teď kolují nejen naším, ale asi každým týmem. Někteří hráči nám ulehli, na dalších je to vidět, takže přítomnost Tomáše na hřišti pro nás byla hodně důležitá. V poslední době dal gólů jak šafránu, i když dříve gólový byl, takže jsme rádi i za tu jeho branku. V důležitém momentu ze stopera krásně zavřel zadní tyč, byl to od něj celkově skvělý výkon. Už o půli mi ale říkal, že zápas určitě nedohraje, naštěstí jsme ale vedli 2:0, kdyby to bylo o gól, asi bychom utkání dohrávali jinak. Tomáš je pro nás nesmírně důležitý hráč, ukázal to i tentokrát, po absenci absolvoval jen dva tréninky a hned odehrál zápas na takové úrovni. Navíc vstřelil i vítězný gól.“
Tohle je vaše první tiskovka po úrazu nosu, jak na tom zdravotně jste?
„Teď už je to docela v pohodě. Pokud bych bral, že když to bylo nejhorší, tak ta bolest byla tak na desítce, tak teď jsem třeba na dvojce. Kromě nějakých omezení v určitých věcech je to dobré, bohužel jsem ale ke všemu nějaký nastydlý, takže to není dobrá kombinace. Teď už je to ale spíše preventivní, v dýchání mě to nijak neomezuje, v porovnání s tím, jaké to bylo, je to vlastně už zlaté.“
Půjdete ještě někdy do baga?
„Teď říkám, že ne, pak to ale zase přijde. Jsem na hřišti celý život, už mě to jednou v bagu potkalo, pak jsem si ještě zlomil nos při jiných nehodách. Už mám na to věk, tak třeba si najdu nějakou jinou zábavu. Teď jsem si zkoušel Schranzíkovu masku, že bych si nechal nějakou podobnou vyrobit. Márovi Kuličovi jsem říkal, že kdybych hrál s technickými hráči, tak se mi to nestane, protože jsem ale hrál s našima klukama, tak jsem takhle dopadl (smích). Myslím si ale, že mě to zase přemůže, uvidíme, co čas přinese.“
Mluvil jste o terénu, za tři dny se v Edenu hraje znova, nemáte z toho trochu obavy?
„Upřímně mám trochu strach. Ve středu tu budou dva oficiální tréninky, které dají hřišti zabrat, a ve čtvrtek se bude hrát. Není tam ta vegetace a na zimní měsíce dostane to hřiště strašně zabrat. Kluci na tom makají, dělají, co můžou, hřiště je ale kluzké. Vidíte to na tom, že i když hráči dělají, co mohou, tak jim to klouže, boří se, bere jim to hrozně sil. Bylo to poznat i na Boleslavi, kterou v prvním poločase stál pohyb hodně sil, i to nám umožnilo vytvořit si v druhé půli větší tlak. Bohužel to ztěžuje i kombinaci a driblink, trochu to ničí kvalitu hry. Hřiště je oproti jiném trávníku zlaté, shora to vypadá dobře, pohyb je na tom ale strašně těžký. Nám to samozřejmě moc nesedí, čtvrteční soupeř má dva vysoké útočníky, hraje jednoduchý fotbal. Musíme si s tím ale poradit, vloni navíc bylo hřiště ještě horší než letos. Jsou to holt ty zimní měsíce, leden, únor. Mluvil jsem o tom mnohokrát, vede se o tom nějaká debata, ale myslím si, že prostě bychom co nejvíce zápasů měli odehrál v létě. Vzít si z toho ponaučení, první tři týdny ligy třeba hrát anglické týdny, abychom si udělali nějakého strýčka a v zimních měsících se toho pak odehrálo méně. Musíme se do budoucna zamyslet, aby se v lednu a únoru hrálo co nejméně zápasů. Vím, že někdy je tam třeba EURO, kdyby ale liga začala o týden dříve a ze začátku se hrály anglické týdny, tak by to pomohlo i návštěvnosti, která se celkově hodně zvedla. Špatné terény omezují hráčské kvality a všichni se zaměřují spíše na to, jak to na takovém hřišti ustát. Samozřejmě týmy, které hrají Evropu, si musí poradit, protože příští rok se poháry budou hrát i v lednu. Trávníky ale dostávají strašně zabrat, uvidíme, jak to bude vypadat ve čtvrtek, uděláme pro to maximum, není ale jednoduché na tom hrát. Zátěž se pak kumuluje, je to nápor na vazy a úpony, ne že by se kvůli jednomu zápasu někdo zranil, pak se to ale nasčítá a na jaře z toho bývají zdravotní problémy. Kluci trávník zapískovali, dělají vše, co je možné, hřiště je ale bohužel hrozně kluzké a měkké.“
Je pro vás nepříjemné, že máte odložené utkání, a musíte proto sbírat body, aby se opticky nenavyšovala vaše ztráta na Spartu?
„Budu odpovídat jako vždycky. Nekoukáme na tabulku, jsme ve třech soutěžích, jdeme zápas po zápasu. Jsme ve Slavii, velkém klubu, a každé utkání musíme zvládat. Jestli máme o utkání víc nebo méně není důležité, musíme dělat body a na konci se to sečte. Víme, jak to bylo vloni, oba týmy měly nakonec stejně bodů, rozhodovalo skóre a pořadí v nadstavbě. Když jsem viděl hřiště ve Zlíně, tak jsem spíše rád, že jsme tam nehráli, a pojedeme tak někdy, až to bude lepší. Bereme to tak, jak to je, nějaká kola na prosinec mohou být naplánovaná, musí se ale počítat s tím, že se něco neodehraje. Vloni byl prosinec úplně jiný, letos je to extrém, měla by ale být možnost odložit celé kolo na jiný termín.“
Máte už nějaké informace, kdy by se utkání se Zlínem mohlo dohrát?
„Momentálně nemám. Vím, že ve hře byl nějaký dvacátý prosinec, což si myslím, že je nereálné. Jednak hodně cizinců už bude odlétat pryč, muselo by se všechno přebookovávat, navíc si myslím, že počasí zkrátka nebude dobré. Budu šťastný, když to budeme dohrávat v březnu nebo dubnu, až budou lepší terény. Předpověď se teď pořád mění, hřiště dostanou tak zabrat, že nebudou stát za nic. Termín musíme najít někdy později, nemám ale zprávy, že by něco bylo stanovené.“
Jak řešíte hřiště tady v Edenu? Přeci jen, na podzim se už trávník jednou vyměňoval…
„Jak říkám, je to složité. Není to ideální, hrát se ale na tom dá. Oproti tomu, co jsme tu měli na začátku ligy, je tohle pořád zlaté. Když na to ale teď pršelo a padal sníh, tak to změklo, je to sice zapískované, víc písku tam ale dát nejde. Měnilo by to pak trajektorii míče a pohyb hráčů. Na to, jak to bylo minulý rok, tak je to zlaté, od ideálu, na který jsme zvyklí, je to ale hodně daleko. Trávník je vizitka klubu, samozřejmě něco nejde ovlivnit, v Česku to máme hodně složité. Země okolo nás mění trávu třikrát nebo čtyřikrát za rok, v téhle zátěži je to těžké udržovat. Trávníkáři na to naběhnou a budou na tom celou dobu pracovat, bude to ale těžké. Za mě jediné řešení je případně hybrid umělé a přírodní trávy, pak se hřiště tolik netrhá a je pevnější.“
