O nasazení Tijaniho, Bořilovi i novém trávníku
„Náročný zápas. Musím pochválit tým, protože jsme hráli čtvrté utkání během deseti dnů, byly to hodně náročné, těžké zápasy. V těchhle úmorných vedrech to tým skvěle zvládl, musím ho pochválit. Týden jsme ukončili vítězstvím, byl to náročný zápas, Baník byl velice silný, dobře organizovaný a silový soupeř. Utkání z mého pohledu mělo fantastickou kulisu mezinárodního zápasu, je úžasné, že se v Česku hraje takovýto ligový zápas, kdy je vyprodáno a oba tábory vytvoří takovou atmosféru. Za mě se to jednoznačně vyrovnalo zápasům, na které jsme tady zvyklí v Evropě. Výkon od nás měl střídavé parametry, dlouho jsme se do soupeře nemohli dostat. Když jsme si už vytvořili nějaké situace, třeba díky Tomáši Vlčkovi, tak jsme bohužel chyběli ve vápně. Ze začátku bylo vidět na zakládání hry, že jsme nastoupili v nezvyklé sestavě, měli jsme hodně změn. Byli jsme dost nepřesní, volili jsme jiná řešení, než jsme chtěli. Postupně jsme si vytvořili převahu, největší šance jsme ale neproměnili a neotevřeli jsme zápas gólem. Na druhou stranu jsme velice dobře bránili a vyhrávali spoustu soubojů. V tom horku bylo utkání běžecky hodně náročné. Ve druhém poločase jsme do toho dobře vstoupili, po situaci, kterou jsme chtěli hodně vyhledávat, se nám přes Bóřu a Mojmíra podařilo do poločasu gólově vstoupit. Pak byl zápas hodně tvrdý a soubojový, bylo hodně míčů ve vzduchu a častá přerušení. Bohužel jsme nepřidali rozdílový gól, který by nás uklidnil, kromě jedné situace po zpětné přihrávce jsme ale soupeře nepustili do ohrožení brány. Dobře jsme bránili, získali jsme tři důležité body v náročném zápase, s bodovým ziskem jsme proto spokojení,“ říká po páté ligové výhře v řadě trenér Jindřich Trpišovský.
Co jste říkal na návrat a výkon Jana Bořila?
„Bóřa odvedl výborný výkon na úrovni těch před zraněním. Mám hroznou radost z toho, jak tým vyburcoval, jakým způsobem za ním tým šel a jak organizoval hru. Neřešil jen svoje situace na hřišti, ale organizoval celou hru celý zápas, na tým přenesl svoji mentalitu. Byla varianta, že bude hrát už v Boleslavi, protože jsme ale nastoupili se čtyřmi obránci, nakonec nehrál. Věděli jsme, že proti Baníku budeme hrát na tři stopery, takže už v Košicích jsem mu říkal, aby se na tenhle zápas připravil. Po tom cestování a programu, který jsme měli, jsme potřebovali lídra, který zmobilizuje tým a půjde za tím. Věděli jsme, že to bude hodně náročný zápas se spoustou osobních soubojů, bojem o míč a získáváním území. Hrál proti nám Almási, Tanko, Juroška, kteří se dostávali do jeho prostoru, věděli jsme, že Baník má velkou sílu ve vápně při standardkách, je tam Bitri nebo Frydrych. Naštěstí jsem ale hráli tak, že soupeř moc standardek neměl, měli snad jen jeden roh. Chtěli jsme mít takového hráče, který nám nahradí způsob hry Holiho, kterého jsme si chtěli šetřit na čtvrtek. Bude nám chybět Igoh Ogbu, nechtěli jsme proto riskovat nějaké zranění. Honza byl jasná volba, potvrdil svoji výkonnost z letního kempu. Tam jsme mu dali šanci, aby se sportovně ukázal, a on tam patřil ke sportovně nejlepším hráčům. Teď to opět potvrdil.“
Rozhodl Muhamed TIjani, bývalý hráč Baníku. Nasadil jste ho i proto, že zná soupeře? Slíbil něco do kabiny?
„Jestli něco slíbil, nevím. Pokud ne, stáhnou ho stejně (smích). Důvodů bylo více, nejen jeden. Spoustu soupeřů zná, hodně si navíc věřil na jednoho hráče. Bylo tam ale více věcí, byl to soubojový zápas, věřili jsme, že bychom se do zápasu mohli dostat úspěšnou standardkou. Muhamed na tréninku vypadal hodně dobře, byl navíc čerstvý a seděla mu typologie zápasu. Že je z Baníku a hráče zná byl ale jeden z důvodů.“
Oba fanouškovské tábory si připravili krásná chorea, dokážete je během zápasu vnímat, nebo jste plně ponořený do hry?
„Někdy ano, někdy ne. Z druhé půle ani nevím, jestli něco bylo. To úvodní bylo fantastické, v sobotu to fanoušci zkoušeli během tréninku, takže jsme ho už viděli. Jsou to úžasné věci, osobně si toho hrozně vážím. Vždycky jsem volal po takovýchto zápasech, kéž by vydržely ty návštěvy i všechno, co během utkání probíhá. Jak fanzóny, tak různé akce pro fanoušky. Jsem rád, že to není jen o fotbale jako takovém, ale ten je jen vrchol dne. Mám hroznou radost z počtu dětí na stadionu, choreo bylo výjimečné a jen dokresluje atmosféru utkání.“
Nebál jste se, že vám gól zruší VAR?
„Samozřejmě nějaké obavy tam jsou. Nikdy nevíte, co se na videu objeví nebo ne, vždy to tam vypadá úplně jinak. Nevíte, kdo to jak posoudí. Jsem ale rád, že je posun v tom, že se do toho vstupuje jen v těch úplně neoddiskutovatelných věcech. Čekáte jen na info, jak to dopadne, čím kratší ta doba bude, tím lépe. Chtěl bych, aby ty pauzy byly co nejkratší. Chápu, že se to musí přezkoumat, byl bych rád, kdyby to ale netrvalo tak dlouho jako teď.“
Díky výhře jste se na první místo tabulky, je pro vás osamostatnění na čele ligy povzbuzením?
„Ne, my koukáme na sebe. Chtěli jsme navázat na výkony a výsledky z minulých zápasů. Za mě je důležité, že z pěti zápasů máme patnáct bodů. Jestli to něco znamená, nevím, mě zajímají naše výkony, na tabulku moc nekoukám. Když ano, tak koukám, jak je na tom Liberec, nebo jak to vypadá jinde v tabulce, ale ne na nás. Pro mě je úkol, abychom vše zvládli tříbodově, radost mám hlavně z toho, že jsme stoprocentní a že nedostáváme moc gólů, hrajeme bezpečně a soupeře nepouštíme do šancí. Je tam velký posun oproti loňské sezoně, tým nedělá tolik chyb v defenzivě, je to vyváženější, kompaktnější.“
Igoh Ogbu za sebou má hodně těžký týden. Jak hodnotíte výkon, který proti Baníku předvedl?
„Je to pro něj složitá věc. Jsem rád, že to korunoval takovým výkonem, jaký předvedl. Byl koncentrovaný, pomohl týmu, my pomohli jemu a zápas jsme zvládli.“
Jak jste prožíval dva roky Honzy Bořila bez fotbalu? Věřil jste mu, že se ještě dokáže vrátit do ligy?
„Kdybych mu nevěřil, tak teď nehrál. Samozřejmě to byla dlouhá doba, téměř veškerá zásluha je jeho a lidí, kteří se o něj starali. Musím říct, že když mi popisoval, co po zranění bude absolvovat, a pak jsem viděl některé fáze toho průběhu, tak jsem upřímně moc nevěřil tomu, že se tak rychle vrátí na úroveň, na které teď je. Na druhou stranu jsem si říkal, že to je Honza Bořil, a jestli to má někdo zvládnout, tak je to on. Obrovské procento lidí s jeho problémem nesportuje ani na amatérské úrovni a jsou rádi, že mohou vůbec fungovat v normálním životě. Je to obdivuhodné, už si ani nepamatuji, o kolik centimetrů mu nohu srovnali. Děláme si z něj legraci, že mu tu nohu nevycentrovali už ve dvaceti, ale až ve třiceti, že mohl být ještě lepší. Když jsem se na něj teď v zápase díval, přišlo mi, jako by byl střih v čase a nic se nestalo, pokračoval ve výkonech, které měl předtím. Jak fyzicky, tak fotbalově i sebevědomím. Všichni jsme to s ním prožívali, rehabilitace a tak podobně. Už v zimě na něj byli kondičáci naštvaní, že přeskočil nějakou fázi a šel rovnou do tréninku, od té doby ale jediný trénink nevynechal. Pro mě je to stoprocentně zdravý hráč, v létě jsme spolu udělali dohodu, jakou pozici bude mít. Jestli bude hrát dál jako teď, tak možná jeho vytížení bude vyšší, než jsme si všichni mysleli.“
Co jste už stihl zjistit o čtvrtečním soupeři v playoff Evropské ligy?
„Osobně jsem viděl třicet minut z každého zápasu, které letos hráli. Teď toho bylo opravdu hodně a potřebovali jsme se připravit na Baník. Proto jsem si jen ze zajímavosti pouštěl začátky jejich utkání, zatím to má na starosti Jarda Köstl. Ten zpracovává první informace, budeme se na ně připravovat až od pondělí. Bude to podle nás podobné jako proti Dnipru, mají podobné rozestavení, typologii i styl fotbalu. Jsou tam samozřejmě odlišnosti od jednotlivých hráčů, hlavně v ofenzivě. Viděl jsem ale i část jejich loňského zápasu, kdy hrály oba týmy proti sobě, a bylo to hodně podobné a dost vyrovnané. Jak styl fotbalu, tak výkonnost toho týmu bude hodně podobná Dnipru.
Jak jste byl spokojený s nově položeným trávníkem?
„Říká se, že když se nemluví o rozhodčím, pískal dobře. Proto když jsem nemluvil o trávníku, je logické, že byl také dobrý. Na to, že je položený šest dní, tak je neskutečný. Měli jsme v sobotu možnost si ho na deset minut vyzkoušet, testovací kolečko měl Tomáš Holeš. Říkali jsme si, že když to vydrží brzdu Tomáše, vydrží to všechno. Trávník se nehnul. Samozřejmě si umím představit, že za čtrnáct dní bude ještě lepší, jsou vidět ty pásy, kde se pokládal, byl také o pár milimetrů vyšší, než bude. Kluci si dělali srandu, že konečně budeme moct na hřišti zatáčet, je to samozřejmě obrovský rozdíl. Trávník je samozřejmě trochu sušší, někteří kluci párkrát podklouzli, po položení je to zatím takové mechovější. Celkově ale trávník vypadá skvěle, doufejme, že nenastane nic kolem nějakých plísní nebo počasí, jinak ale vše vypadá perfektně. Udržel mě i Tomáše Holeše a to je dobré znamení.“
