Mladé talenty ve Slavii: Ondřej Petrák
EDEN – V přípravném zápase se Žižkovem odehrál Ondřej Petrák ve středu zálohy celých devadesát minut. Moc tomu nechybělo a mohl si připsat i svůj první gól v A-týmu. „Brankář mi to ale na poslední chvíli konečkama prstů vyrazil, měl jsem trochu smůlu,“ litoval osmnáctiletý záložník.
Jak dlouho už působíte ve Slavii?
„Do Slavie jsem přišel v deseti letech, předtím jsem hrál asi dva roky v Bohemce. Ve Slavii jsem tedy od žáků, už to bude téměř devět let.“
Na jakém postu se cítíte nejlépe?
„Když jsem byl mladší, tak jsem hrával občas i obránce, ale není to ono. Nejlépe se cítím v záloze, konkrétně jako střední defenzivní záložník, to se mi hraje nejlépe.“
Vyzkoušel jste si v mládežnických výběrech i roli kapitána?
„Naposledy jsem byl kapitánem v A-dorostu, kapitána si vždycky volí kluci, takže se to tam dost měnilo. Ale kapitánem jsem býval i v mladších kategoriích.“
Jaké jsou vaše zkušenosti z reprezentace?
„Nastupoval jsem ve výběrech od patnácti do osmnácti let, teď už věkově patřím do U-19, tam už je zase konkurence o něco větší.“
Vybavuje se vám moment, kdy jste byl povolán do A-týmu?
„Začalo to minulý rok koncem září, kdy mi volal trenér Petrouš. Řekl mi, abych přišel na trénink. A potom jsem odehrál první ligový zápas proti Plzni. Od té doby jsem byl tak nějak s áčkem pořád v kontaktu.“
Co vám tehdy proběhlo hlavou?
„Zpočátku jsem tomu jakoby moc nevěřil, že mi volá trenér áčka a chce, abych přišel na trénink. Do té doby jsem hrál jenom za dorost, takže to byl docela velký skok, ale postupně si zvykám.“
Jak vzpomínáte na první dny v kabině áčka?
„Ze začátku jsem toho moc nenamluvil. Postupem času jsem se otrkal. Starší kluci mě vzali v pohodě, takže teď už je to zase úplně o něčem jiném než když jsem tam přišel poprvé.“
Jak jste si užil ligovou premiéru? Čekal jste vůbec, že nastoupíte?
„Nějaké náznaky tam byly, že bych měl ke konci zápasu nastoupit. Ale abych byl upřímný, moc jsem tomu nevěřil. Takže potom jsem byl pochopitelně moc rád, že jsem dostal od trenéra šanci.“
Ve středu proti Žižkovu moc nechybělo a vstřelil jste premiérový gól v dresu áčka. Dával jste v mládežnických kategoriích hodně gólů?
„Moc ne, já jsem spíš na ně nahrával, ale v hlavě ty myšlenky pochopitelně jsou, jaké by to bylo, kdybych dal gól, a co bych dělal...“
Přidáváte si sám navíc tréninkové dávky, nebo vám stačí to, co odtrénujete s mužstvem?
„Fotbalu se věnuju naplno odmalička, je to celý můj život. Musíte tomu dávat určitě něco navíc, jinak by to nešlo, když se chcete dostat na vyšší úroveň.“
Kam chodíte do školy?
„Studuju na stavební průmyslovce v Praze na Jarově, letos bych měl maturovat. Mám tam domluvený individuální plán. Minulý rok jsem měl ještě normální režim, chodil jsem do školy každý den jako ostatní. To jsem byl ale ještě v dorostu. Od té doby, co jsem přišel do áčka, tak už by to časově nebylo možné.“
Nemrzí vás, že už nevídáte tak často své spolužáky a přicházíte o ten každodenní školní život?
„Ani ne, musel jsem si vybrat. Mám rád fotbal a chci se mu naplno věnovat. Takže to teď mám tak, že dostanu ve škole plán a látku se musím naučit sám.“
Máte u některých profesorů výhodu kvůli tomu, že hrajete ve Slavii?
„Podporu od některých učitelů mám, ale ne kvůli Slavii. Nikdo z nich není vyložený fanoušek Slavie, to bohužel ne.“
Takže podepsaným slávistickým dresem si je nezískáte...
„To určitě ne.“ (směje se)
Jaký je váš oblíbený fotbalista?
„Samozřejmě mám jich rád více, ale určitě mezi ně patří Paul Scholes z Manchesteru United a Cristiano Ronaldo.“
Co na váš pobyt v áčku říkají vaši bývalí spoluhráči z dorostu?
„Když se vidíme, tak se vyptávají, jaké to je v áčku, co děláme, jak to tam vypadá a podobně.“
Jak hodnotíte zimní přípravu?
„Tréninky jsou náročné, ale to musejí být, protože je to zimní příprava. Chceme vyhrávat, takže musíme i hodně trénovat.“
Je to zatím vaše nejnáročnější zimní příprava?
„Určitě, ale s tím jsem počítal vzhledem k tomu, že jsem v A-týmu. Věděl jsem, že to bude jiné než příprava v dorostu.“
Kdy jste se dozvěděl, že se zapojíte do zimní přípravy A-týmu?
„Řekl mi to před Vánocemi trenér Petrouš. Dostal jsem plán, co mám dělat, abych se celé Vánoce jen tak neválel.“
A válel jste se?
„Vůbec ne! Pracoval jsem na sobě.“
Takže jste si odepřel cukroví, bramborový salát...
„To zase ne, bez toho by to nebyly Vánoce, ale určitě to všechno bylo v omezeném množství.“
