Od Císařské louky k Edenu
15. 12. 2003, Redakce
Ještě předtím, než se Slavia přestěhovala z Edenu do dočasného útočiště na Strahov, vystřídala v Praze několik působišť. Úplně prvním místem, kde červenobílí hráli fotbal, byla Císařská louka. V březnu 1896 tam porazili 5:0 celek AC Praha.
Ještě předtím, než se Slavia přestěhovala z Edenu do dočasného útočiště na Strahov, vystřídala v Praze několik působišť. Úplně prvním místem, kde červenobílí hráli fotbal, byla Císařská louka. V březnu 1896 tam porazili 5:0 celek AC Praha.
Na jaře 1897 se Slavia přestěhovala na Letenskou pláň. Mezi starými ohradami, nevzhlednými sklady a špeditérskými vozy leželo velké množství plácků, na kterých pražská mládež sportovala. Slávisté dostali místo v severozápadní části poblíž dnešní třídy Milady Horákové a pomocí provazů si ohradili pozemek, kde postavili dřevěnou boudu pro uskladnění brankových konstrukcí, kopaček, dresů a dalšího fotbalového materiálu.
Na podzim 1901 se Slavia přesunula do jihovýchodní části letenské pláně. Členové klubu areál oplotili, provedli terénní úpravy hrací plochy, přizpůsobili hlediště a především postavili poschoďovou tribunu, kde byla vedle kabin a sprch i společná místnost a byt správce. Další tribuna přibyla o tři roky později. Stadión byl v permanenci až do květnového povstání na sklonku druhé světové války, kdy nacisté areál vypálili.
I přes velké škody se podařilo vybudovat novou moderní tribunu pro necelých pět tisíc diváků, upravit hrací plochu i ochozy. Hřiště bylo slavnostně otevřeno v dubnu 1948. Pak ale začal řádit komunistický režim, který v roce 1950 rozhodl, že Slavia musí z Letné pryč. Stadión totiž překážel plánům na výstavbu Stalinova pomníku.
Nové místo pro stadión se našlo ve Vršovicích, v části zvané Eden, kde dříve býval rybník. Z Letné se sem přestěhovala celá hlavní tribuna. Stavba se však i vinou nekvalitního podloží protáhla. V Edenu se hrálo poprvé 27. září 1953. Stadión s hrací plochou 105 x 70 metrů a kapacitou 38 000 diváků otevřel primátor Václav Vacek. Slávisté, kteří museli nastoupit v modročervených dresech, remizovali 1:1 s Olomoucí. Náš gól dal tehdy čtyřicetiletý Josef Bican.
Stadión se postupně stával nevyhovujícím. Už na konci šedesátých let se začalo uvažovat o vybudování nového moderního stánku. K výstavbě se schylovalo na konci osmdesátých let, ale po nejrůznějších administrativních průtazích se už nenašly potřebné prostředky.
Na počátku devadesátých let, kdy se zdálo, že se bude stavět, hostovala Slavia krátce na Bohemians a Strahově, kam definitivně odešla v roce 2000. Posledním ligovým střelcem se 13. května 2000 stal Pavel Horváth při naší výhře 4:1 nad Českými Budějovicemi
Události se daly do pohybu ke konci dvacátého století, kdy se schylovalo k vyřešení majetkoprávních vztahů týkajících se pozemků v Edenu. V roce 1997 byly ve veřejné soutěži vypracovány zátěžové studie, první cena ale udělena nebyla.
Stát nakonec předal pozemky Slavii v červnu 2003. To už na projektu pracoval třetím rokem architektonický ateliér Omicron-K.
