O efektivitě, vytváření šancí i fanoušcích
„V první řadě chci poděkovat lidem za to, v jakém dorazili počtu a jak fandili. Byla skvělá kulisa, navázali na první kolo, byla úžasná návštěva. Co se týče utkání, myslím si, že jsme si v zápase vytvořili strašně moc šancí na to, v jakém stavu hřiště je a jak se během zápasu zhoršovalo. Během hry to mění podmínky toho, jak se na hřišti musíte chovat, pohybovat a rozhodovat. Přesto jsme si v ofenzivní části vytvořili neskutečné množství šancí. Kdybychom první půli hráli dva dny, gól bychom asi nedali, nevím, jakou šanci bychom museli mít, abychom ji proměnili. Vytvořili jsme si velký tlak, měli jsme skvělý represink po ztrátě míče, soupeře jsme v první půli snad ani nepustili do vápna. Paradoxně jsme z toho ale nedali gól. Pak se nám dobře podařilo vstoupit do druhého poločasu, z nejméně vážné akce oproti těm z první půle trefil Ondra prázdné místo a dali jsme gól na 1:0. Posléze jsme přidali druhou branku a pokračovali jsme ve hře, kde byla spousta rozmanitých akcí, ať už po centrech ze strany, průnicích, tandemech nebo střelách ze střední vzdálenosti a hlavičkách,“ říká po výhře nad Zlínem trenér Jindřich Trpišovský.
„Udělali jsme ale asi rekord v počtu zásahů brankáře, slyšel jsem, že jich bylo patnáct. Dostál podal vynikající výkon, hodně nám to ztížil, v některých momentech nám to vyloženě vychytal. Zavřel nám prostory, my zahazovali šance jak v pekárně, když se dělají housky. Pak málem přišel trest, kdy soupeř po zaváhání trefil spojnici, a po akci, kdy jsme trestuhodně ztratili míč ve středu hřiště, došlo ke ztečované střele, ze které jsme dostali gól na 2:1. Tím jsme si zkomplikovali závěr zápasu, další šance jsme neproměnili a soupeř měl naopak dobrou střelu z vápna. Utkání jsme dohrávali zbytečně nervózně. Když nebudu počítat proměňování šancí, tak v ofenzivě to byl dobrý výkon, hrát kombinačně na tomhle terénu je složité, přesto se nám to dařilo. Měli jsme dát mnohem více gólů, neměli jsme naopak inkasovat. Trochu víc bych čekal od některých střídajících hráčů, pomohli nám o dost méně, než v předcházejících zápasech. Muž kola je Dostál, asi se ale po tomhle utkání bude dlouho ledovat a dávat do kupy.“
Zažil jste někdy první poločas, kde by vaše mužstvo mělo tolik gólovek a přesto neskórovalo?
„Jednou se nám to stalo na Žižkově, byl to můj první zápas v profi kariéře s Třincem. Nakonec jsme prohráli 0:2, jejich gólman byl muž kola. Měli jsme také převahu a hodně šancí, s tímhle zápasem se to ale nedá srovnat. Zdálo se mi, že teď tam fakt byla nějaká stěna a někdo posouval s brankou. Jediné pozitivní, co si z toho beru, je, že jsme si snad něco schovali na čtvrtek. Je až neuvěřitelné, co jsme nedali. Někdy máte zápas se spoustou šancí a střel a dáte jeden gól, nedat ale ani jeden z toho všeho, co se v první půli stalo, je fakt umění.“
Není to pro vás trochu varování?
„Jednoznačně. Musím říct, že ke konci první půle mi problesklo hlavou, že ve čtvrtek to bude úplně jiný zápas, kór na tom terénu. Gólových šancí bude jako šafránu, budeme s nimi muset naložit dobře. Na druhou stranu jsem rád, že ty šance máme, každý hráč v nich chce dát gól. Je potřeba to zakončení zlepšit, čím víc šancí ale máte, tím více je to pro fanoušky zajímavé, za to jsem rád. Když se hodně tlačíte do koncovky, tak s narůstajícím počtem šancí narůstá procento těch neproměněných. Samozřejmě to nemůže být na úrovni jako teď nebo v Budějovicích, navíc nemůže se stávat, že první ohrožení naší brány skončí gólem. Jediný kaz je, že ty šance nedáváme, dostáváme se ale do nich s velkou chutí a lehkostí, což je určitě pozitivní. Nehledám v tom velká negativa, všichni kluci chtějí v těch tutovkách dát gól, navíc Dostál toho chytil fakt hodně. Někdy také natrefíte tyč nebo břevno, chybí centimetry, v pohárech a dalších zápasech bychom ale potřebovali tu múzu, kterou měl Venca Jurečka na konci loňské sezony.“
Jak vidíte stav trávníku v Edenu?
„Někdo se mě ptal, jestli je to horší než loni, tak jsem odpověděl, že horší už to být nemůže. Vzhledem k tomu, v jakém stavu hřiště je, je neuvěřitelné, jaký fotbal se na tom hraje. Někdy je hřiště suché nebo nerovné, tady se ale hráčům boří nohy, je na něm špatná stabilita. Kluky to stojí spoustu sil, je hodně propískované, kluci si na to stěžují. Více času strávíme zalepováním děr než samotnou hrou. Na to, jaké je počasí a hraje se na něm málo, tak se děsím, jak to bude dále. Ve středu jsou na hřišti dva předzápasové tréninky, ve čtvrtek zápas. Vedení o tom intenzivně jedná, hledají se různá řešení, všichni se na to vrhli, trávě ale neporučíte. Něco se ale bude muset stát, je to v havarijním stavu a neumím si představit, jak to bude vypadat po další zátěži a zhoršení klimatických podmínek. Pak to hřiště bude v podstatě neregulérní.“
Václava Jurečku jste na hřišti nechal až do nějaké 82. minuty. Bylo to i proto, aby měl více prostoru dát gól a dostat se do střelecké pohody?
„Je to tak, chtěli jsme Vencovi dát prostor. Jeho výkon byl ale hodně pracovitý a týmový, my jsme známí tím, že spíše koukáme na kvalitu hráče a feeling, který přenáší na tým. Na bojovnost a plnění úkolů. Pokud k tomu přidá góly, je to jen dobře, pokud však někdo dá gól, ale nebude si plnit povinnosti na 100 %, tak hrát nebude. V první půli to u Vency nebylo úplně ono, ve druhé půli ale připravil gól pro Linžiho a tahal spoustu akcí. Samozřejmě bych si představoval, aby tu absolutně jasnou tutovku proměnil, větší šance už snad ani být nemůže. Na druhou stranu tým vyhrál a on do toho dal veškeré své úsilí a nastavení. Gólově nám to vrátí zase v jiných zápasech. Co se týče například čtvrtka, tak budou hodně rozhodovat i fyzické parametry hráčů, bude tam asi větší šance dát gól po standardkách a soubojových věcech, to bude velký klíč. Venca si zaslouží důvěru i za to, jak pracuje a jak hrál v loňské sezoně. Mojma ví, jakou má roli, nechtěli jsme rušit něco, co funguje. Tentokrát gól nedal, takže třeba ve čtvrtek bude změna, nechceme ale vyndavat hráče jen proto, že momentálně tři zápasy nedal gól. Pokud v ostatních parametrech bude přinášet kvalitu, tak tohle nebude rozhodovat. Může rozhodnout nějaký taktický záměr nebo změna rozestavení, případně lepší forma někoho, kdo je na lavičce. Když je ale tým úspěšný, góly tolik neřeším, řeším spíše to, že výkony jsou u Vency vzestupné, teď už to bylo opravdu dobré, chyběl tomu jen ten gól.“
Christos Zafeiris hraje s velkou chutí, zapracoval se do týmu. Jak se vám jeho výkony líbí?
„Proti Zlínu zahrál fantasticky, i v Budějovicích to bylo dobré. To jak pracuje dozadu, tak do toho jsme ho museli vrátit, protože přijel z reprezentace, kde plnil jinou roli. V tréninku i v zápase s Hradcem se nám něco nelíbilo, momentálně hraje na pozici, kde si nemůže dovolit něco vypustit nebo zaspat v defenzivě. Hrozně si vážím toho, že hráč s takovou kvalitou a kreativitou je schopný si splnit i úkoly, které od něj potřebujeme. To bude rozhodovat v zápasech, které přijdou. Je to ale jeden z hráčů, které strašně limituje ten terén, má skvělé vedení míče a driblink, musí si ale na téhle trávě do poslední chvíle kontrolovat odskoky míče. Terén je pro něj vlastně největší soupeř. Naopak hráči, kteří mají hrubou sílu a kila, si na tom poradí lépe. Ze Zafiho máme radost, s Oskym se hodně doplňují, jsou hnacím motorem akcí, někdy se musí ve středu hřiště vyrovnávat i s přečíslením tři na dva. Zatím to ale oba zvládají skvěle.“
Na třetí ligové kolo dorazilo v průměru skoro devět tisíc diváků. Je to rekord tohohle tisíciletí. Ukazuje to podle vás na to, že se zvedá úroveň ligy a kluby lépe pracují s fanoušky?
„Odpověď by byla strašně dlouhá. Byl jsem teď na kempu Luďka Zelenky, kde se mě na to ptaly děti, těch aspektů je strašně moc. Je to jednak atraktivita ligy z loňska, zajímavé zápasy, spoustě týmů záleží na ofenzivě víc než v minulosti. Přišla spousta nových trenérů, díky kterým se více hraje nahoru dolů. Pomáhá tomu i trend chránění zdraví hráčů, kdy jsou více chránění a zvýhodňovaní ofenzivní hráči. Je to i prací klubů s fanoušky, v neposlední řadě jde i o to, že je teď ideální doba a počasí na fotbal. Je škoda, že během těch tří týdnů se teď neodehrálo více zápasů, i když vím, že některé týmy hrály Evropu. Teď jsou ale dobré terény i počasí, lidi mají na fotbal náladu, mělo by se toho odehrát co nejvíce. Roli hraje i servis, který kluby dělají pro diváky. Musíme myslet na to, aby na stadionu bylo co nejvíce lidí, pak to bude lepší produkt. V poslední době mám radost, že na fotbal chodí čím dál více malých dětí. Dříve spíše rodiče brali s sebou děti na fotbal, teď by to mohlo být naopak, kdy by děti tahaly na fotbal rodiče. Sportů a lákadel okolo je strašně moc, fotbal musí dělat vše pro to, aby lidi chodili na zápasy, protože atmosféra může i horší utkání zatraktivnit. Těch věcí je hodně, musíme všichni dělat vše pro to, aby to pokračovalo, abychom zatraktivnili hru. Chce to dobré terény, více čistého času hry a tak podobně. Zápasy jsou zajímavější než dříve, je více centrů, závarů, technických věcí. Liga to momentálně umožňuje a pokud se zlepšíme i v dalších věcech, kde je na to prostor, mohou být příští rok ty návštěvy ještě větší. Je jen dobře, když se lidi nenudí a je to show.“
