Ondřej Petrák: Konkurence v týmu mě motivuje
11. 2. 2013, Redakce
CORNELIA DIAMOND/BELEK - Sestava na jaro už začíná dostávat konkrétní obrysy.
A zatím vše nasvědčuje tomu, že Ondřej Petrák by se měl stát jedním z pilířů slávistické zálohy. Ještě před odletem do Turecka podepsal talentovaný záložník ve Slavii novou smlouvu do 30. června 2016, součástí kontraktu je i roční opce. Tlak a očekávání se snaží Ondra Petrák si moc nepřipouštět. „Já to tak neberu, já si myslím, že zodpovědnost je na každém hráči stejná, musí na hřišti vždycky odvést maximum. Samozřejmě nějaká tíha zodpovědnosti tam je vždycky, ale člověk na to nesmí příliš myslet, aby vás to na hřišti nelimitovalo,“ má jasno dvacetiletý záložník.
Když hrály v přípravných zápasech v každém poločase dvě odlišné jedenáctky, nastoupil jste i na stoperu. Jak se tam střednímu záložníkovi hraje?
„Nastoupil jsem tam asi dvakrát a nedopadlo to moc dobře. Nejraději mám post středního záložníka. Ale to je věcí trenéra, kam mě postaví. Já jsem rád za to, když hraju, ať je to kdekoliv.“
Cítíte větší nervozitu, když nenastoupíte na postu, který je vám vlastní?
„Více nervóznější určitě nejsem, ale jsem si moc dobře vědom toho, že musím plnit úplně jiné úkoly než v záloze. Vím, že za mnou už kromě gólmana nikdo jiný není. Na druhou stranu je pro každého hráče lepší, když umí hrát na více postech.“
Jaký byl váš nejlepší zápas, když se ohlédnete za podzimní částí?
„Já to hodnotím z pohledu celého týmu, takže jednoznačně derby se Spartou, které jsme vyhráli 1:0.“
A v přípravě?
„Vítězství v Tipsport lize. Určitě to bylo pro nás příjemné zpestření. Co se týká pohody v týmu, je důležité vyhrávat i přípravné zápasy a pak tu náladu přenést i do ligy.“
Jak zatím hodnotíte soustředění v Beleku?
„Já jsem se sem strašně těšil, hlavně na přírodní trávu. Asi neřeknu žádnou novinku, patřím k většině fotbalistů, kteří moc umělou trávu v oblibě nemají. Jsem na soustředění v Turecku poprvé a jsem nadšený. Je tu o nás skvěle postaráno. Od hotelu a jídla až po regeneraci a výborně připravené hřiště.“
Koho jste si vybral jako parťáka na pokoji?
„Na pokoji jsem s Lubošem Tusjakem, známe se už z dorostu, kde jsme taky na soustředěních spolu bydleli.“
Vybaví se vám ještě vaše začátky v A-týmu?
„Samozřejmě. Bylo mi tehdy osmnáct. Někdy na konci září 2010 mi volal Michal Petrouš, abych přišel na trénink. A potom jsem odehrál svůj první ligový zápas proti Plzni. A v zimě jsem šel s áčkem do přípravy. Byl to samozřejmě velký rozdíl, ale starší hráči mi hodně pomohli. Taky tam bylo dost mladých kluků, kteří jsme se spolu bavili, takže to bylo v pohodě. Tréninky byly samozřejmě o hodně náročnější, ale postupem času jsem si zvykl.“
Za těch dva a půl roku se toho asi dost změnilo...
„Dříve jsem býval nervózní i na trénincích, teď to samozřejmě člověk bere úplně jinak. Už se dostavuje jen taková ta tradiční nervozita před zápasem, ale jakmile rozhodčí zahájí zápas a začne se, tak to opadne a já se už plně koncentruji jenom na hru.“
Během zimy Slavia posílila v obraně, v záloze i v útoku. Cítíte z týmu větší sílu než na podzim?
„Myslím si, že je to lepší pro každého z nás, když má konkurenci. A o mně to platí taky. Motivuje vás to. Je to jenom na vás, jak se budete na tréninku snažit a makat. V kabině se už na ligu moc těšíme, myslím si, že je tam dobrá atmosféra. Doufám, že tomu tak bude i na jaře.“
