Matúš Kozáčik se už na Coppa Carnevale nevrátí
22. 2. 2004, Redakce
Mladý gólman Slavie Matúš Kozáčik neměl po návratu z juniorského turnaje Coppa Carnevale příliš času na odpočinek. Výprava se do Prahy vrátila v sobotu těsně po půlnoci a už v devět hodin ráno spěchal slovenský brankář k prvoligovému utkání do Zlína, kde kryl záda Radku Černému...
Mladý gólman Slavie Matúš Kozáčik neměl po návratu z juniorského turnaje Coppa Carnevale příliš času na odpočinek. Výprava se do Prahy vrátila v sobotu těsně po půlnoci a už v devět hodin ráno spěchal slovenský brankář k prvoligovému utkání do Zlína, kde kryl záda Radku Černému.
Minulý rok přivezla juniorka z Itálie stříbro. Letos skončila ve čtvrtfinále. Hodnotíte umístění jako úspěch?
Je velká škoda, že jsme nepostoupili dál. Pro mne osobně to byl povedený turnaj. Až na poslední zápas. Dostal jsem v něm laciný gól, který rozhodl o našem vyřazení.
Vaším prvním soupeřem ve skupině byla Vicenza.
Utkání se hrálo na špatném terénu a bylo pro nás hodně smolné. Italové si kromě několika centrů nevytvořili vůbec žádné šance. Bohužel ve 48. minutě Pietribiasi vstřelil rozhodující gól.
Ve zbývajících dvou zápasech jste měli nůž na krku. Přispělo to k vaší motivaci?
Zápas s Reggianou byl z naší strany velmi dobrý. Věděli jsme, že musíme plně bodovat a podali solidní výkon. Naše mužstvo si vypracovalo hodně šancí. Přesto o třech bodech rozhodl Jirásek až v samotném závěru. V posledním duelu byla naším protivníkem kvalitní Perugia. Naštěstí se nám podařilo brzy vstřelit gól a dotáhnout utkání do vítězného konce. Pak jsme čekali na výsledky ostatních střetnutí.
Zápas v osmifinále proti izraelskému Maccabi Haifa rozhodly pokutové kopy. Poprvé jste nehráli proti italskému týmu, bylo to v něčem jiné?
Izraelci byli velice zatažení v obraně a vyčkávali. Hráli více technicky než Italové a hlavně dokázali rychle odpovědět na vedoucí gól Vondráčka. Na konci se neprodlužovalo, hned následovaly pokutové kopy. Připravovali jsme se na ně na tréninku a věřili si. Otočka sice první penaltu neproměnil, ale ostatní kluci se nemýlili. Bylo zvláštní, že gólman soupeře šel vždycky na stejnou stranu a naši hráči mu to dávali na druhou. Mně se podařilo jednu penaltu chytit, druhá šla nad.
Na řadu přišlo čtvrtfinále, ve kterém jste podle slov trenéra Pavla Trávníka hráli nejlepší fotbal.
To je pravda. Měli jsme převahu a řadu šancí. O vedení jsme přišli až v závěru. Asi ve čtvrté minutě prodloužení měl Emmerling velkou příležitost, škoda, že ji neproměnil. O chvíli později rozhodl soupeř. Gól byl bohužel můj. Ibekwe vystřelil asi z dvaceti metrů, míč v letu zaplaval. Nechci se vymlouvat. Byla to moje chyba, míč se dal chytit. Na druhou stranu jsem v dalších zápasech předvedl řadu dobrých zákroků. Nikdo mi nic nevyčítal, ale viděl jsem, že jsou spoluhráči zklamaní.
Jaký byl o turnaj zájem, chodilo na zápasy hodně diváků?
Větší návštěva byla na zahajovacím zápase Juventus-Brémy. Jinak chodili jen fanoušci domácích klubů. Část diváků tvořili i hráči z ostatních týmů, které zrovna nehrály.
Odnesl jste si z turnaje nějaké nové poznatky?
Řadě týmů chyběla kondice, sudí často přerušovali hru. Italové rádi teatrálně padají a rozhodčí jim to tolerovali. To mě docela štvalo.
Turnaj byl poměrně dlouhý, jak jste trávili chvíle volna?
Sledovali jsme ostatní zápasy. Četli jsme naše noviny, především zprávy o utkání áčka proti Blšanům. O víkendu jsme navštívili místní karneval, byl zajímavý - masky, různé divné postavičky, kolotoče. Počasí bylo krásné, pršelo snad jen jednou. Samozřejmě jsme také trénovali.
Nemáte trochu obavy, že jste sešel z očí trenéru Csaplárovi a bude těžké se vrátit do sestavy?
Ani ne. Teď jsem zpátky a vracím se do tréninku s A-mužstvem. V Itálii jsme odchytal pět velmi kvalitních zápasů, turnaj měl pro mne svůj význam. Příští rok už ho hrát nemůžu. Vzpomínat budu hlavně na loňský ročník, který byl úspěšnější.
