Historický kalendář | SK Slavia Praha

Historický kalendář

sobota 2. 4. 1904

Výhra Slavie nad Civil Service FC

2. dubna 1904 porazila SK Slavia londýnský Civil Service FC 6:3. O den později potom 3:2. Sestava Slavie: Hejda – Páclt, Veselý – Nový, Hrabě, Strádal – Baumruk, J. Benda, Jenny-Starý, Košek a Vaněk. Ve druhém utkání hrál Setzer-Bloomer. Čtyři branky vstřelil Košek, tři dal J. Benda a po jedné si připsali Hrabě a Jenny-Starý.

Více
pondělí 2. 4. 1956

Na Velikonoce znovu v červenobílých dresech

V neděli 1. dubna a v pondělí 2. dubna 1956 se konal na Letné Velikonoční turnaj. Poprvé po čtyřech letech zákazu se hráči Slavie (Dynama Praha) na turnaji představili ve svých tradičních červenobílých dresech! Tyto dresy po celou dobu tajně ukrýval doma pod slamníkem správce slávistického inventáře Karel Sehnoutka.

Vlastně to rozhodli a věděli jen tři lidé v Praze. V klubu postavy velice známé. Správce inventáře Karel Sehnoutka, kustod František Polťák a redaktor Josef Laufer. O co šlo? O naprostý „majstrštyk“. Slavia (Dynamo) znovu nastoupí v červenobílých, tradičních a slavných, ale zapovídaných dresech. I bez vědomí a souhlasu vedení klubu. Navíc na mezinárodní akci s velkou a nepřehlédnutelnou publicitou a účastí diváků.

Slavia (Dynamo Praha) Velikonoční turnaj na hřišti Sparty (Spartaku Praha Sokolovo) vyhrála.

Památné foto vítězů Velikonočního turnaje bylo kolorováno, takže se i nyní můžeme podívat, jaká sláva to tehdy v červenobílých dresech skutečně byla! V závorce jsou čísla dresů podle poznámek Josefa Laufera opsaná ze zápisu o utkání. Stojící zleva: Stanislav Kocourek (2), Jan Andrejkovič (4), Jaroslav Jareš (7), Jiří Hildebrandt (3), Vladimír Hubálek (10), Jiří Pešek (11) a kapitán Miloš Štádler (9). Dolní řada zleva: František Fiktus (6), Alois Jonák (1), Stanislav Hlaváček (5) a Ladislav Svoboda (8). Účastníci turnaje: Dynamo Praha (Slavia), Spartak Praha Sokolovo (Sparta), Hajduk Split, IFK Göteborg.

Pondělí 2. dubna

Slavia (Dynamo) – Hajduk Split 3:1

Branky: 2 x Jareš, Hubálek

Slavia: Jonák – Kocourek, Hildebrandt, Štádler – S. Hlaváček, Andrejkovič – Hubálek, Jareš, Fiktus, Svoboda, Pešek.

Diváci: 15 000

Je několik verzí přímých účastníků o tom, jak se mužstvo Slavie objevilo na sparťanském trávníku na Velikonočním turnaji v roce 1956 v tradičních, tehdy ovšem „zakázaných“, červenobílých dresech. Za tu určitě pravdivou lze považovat líčení tehdejšího kapitána mužstva Miloše Štádlera, který ji několikrát prezentoval na besedách. Začalo to v pátek. Na Spartě (tehdy pod jménem Spartak Praha Sokolovo) byl rozlosován Velikonoční turnaj 1956. Los rozhodl, že v neděli nastoupí Slavia proti IFK Göteborg a následující den proti Hajduku Split.

„Věděli jsme v mančaftu, že budeme hrát na Velikonoce mezinárodní turnaj na Spartě. Znali jsme i soupeře, kromě domácí Sparty to byl Hajduk Split a taky IFK Göteborg. Den před zahájením byla na Spartě technická porada účastníků s pořadateli. Byl jsem na ní jako kapitán a se mnou i hospodář a vedoucí mužstva v jedné osobě Karel Sehnoutka. Do reglementu uvedl dvě povinné sady dresů. Jednu červenomodrou a druhou bílou. V těch jsme taky obvykle hráli. Los nám určil zahajovací zápas. Přijdeme do kabiny a tam máme na svých místech jen bílé trenýrky a modré stulpny. Hildebrandt s Peškem si dělali legraci a Sehnoutky se ptali, zda dneska hrajeme bez dresů, že i ty nám zakázali. Sehnoutka s kustodem Frantou Polťákem se usmívali pod vousy a že to prý bude překvapení. Potom přinesli nažehlené tradiční dresy i s čísly, co paní Polťáková „přes noc“ přišívala. Doslova na poslední chvíli a dali nám je. Byli jsme naměkko a taky někdo pronesl něco v tom smyslu, že „tohle někdo odsere“. Byla to provokace. Jediný smutný byl brankář Lojza Jonák, protože ten měl klasický „pláničkovský“ modrý svetr s hvězdou doma, ale neměl ho s sebou! Neřekli mu o tom nic. Litoval, že on, takový slávista, a jediný hvězdu nebude na fotkách mít. Vyšli jsme na trávník a strhly se bouřlivé ovace. Jako by nastoupila Slavie s Pláničkou a Bicanem! Vzdor tomu, že na tribuně byl i prezident Zápotocký, žádné represe nenastaly. Všichni si nás nafotili a ten snímek vstoupil do historie. Hráli jsme všichni nad své možnosti a vyhráli před nadšeným publikem oba své zápasy 3:1 a stali se vítězi. Na závěr jsem šel do kabiny rozhodčích podepsat zápis a přišel tam i starý matador Josef Laufer. Ještě dělal pro rozhlas a ČTK. Blahopřál mi. Koukám, že má v očích slzy a říkám mu: Pepíčku, snad nebrečíš? Odpověděl mi něco v tom smyslu, že za tyhle slzy se nestydí. No, finále jsme viděli určitě v tom faktu, že už ty dresy nesvlékneme, jen když to bude nutné kvůli soupeři. Hrozně rád na ty chvíle vzpomínám a všem mladým slávistům je připomínám.“

Více
středa 2. 4. 1958

Premiéra v reprezentačním dresu pro Hovorku

2. dubna 1958 v mezistátním utkání československé reprezentace proti úřadujícím mistrům světa z tehdejšího západního Německa zažil na Strahově premiéru na pravém křídle slávista Václav Hovorka. V ligové jedenáctce Slavie hrál většinou spojku (na křídle byl lepší odchovanec Miloš Urban). Československo vyhrálo 3:2 a Hovorka taky. Cestoval na mistrovství světa do Švédska, kde odehrál tři zápasy ze čtyř a dvakrát se zapsal mezi střelce.

Více
čtvrtek 2. 4. 1970

Přihláška do Středoevropského poháru

2. dubna 1970 vedení fotbalové Slavie na doporučení vedení svazu podalo přihlášku do Středoevropského poháru. Bohužel hned v úvodním kole Slavii vyřadil pozdější maďarský vítěz Vasas Budapešť. V Edenu zápas skončil remízou 1:1, v Maďarsku domácí vyhráli 1:0.

Více
středa 2. 4. 2008

Zemřel Jiří Grospič

2. dubna 2008 odešel do fotbalového nebe obránce Jiří Grospič. V letech 1970 až 1977 odehrál ve Slavii 265 zápasů a vstřelil 11 branek. Vítěz Českého poháru 1974. Jiří Grospič se narodil 22. března 1948.

Více
úterý 2. 4. 1996

Na Strahově 1. semifinále Poháru UEFA s Girondins de Bordeaux

2. dubna 1996 sehrála Slavia na Strahově první semifinále Poháru UEFA s Girondins de Bordeaux. Hosté vyhráli 1:0, když se v 9. minutě trefil Dugarry. Zápas vidělo 17 523 diváků.

Sestava: Stejskal – Kozel – Hyský (29. Hunal), Novotný – Lerch , Poborský, Bejbl, Krištofík (46. Vávra), Šmejkal (77. Štajner) – Šmicer, Vágner.

„Bylo to nějaké jiné než v minulých zápasech. Hráči se nedokázali patřičně vyburcovat a vyhecovat – jako by pro ně zápas s Bordeaux nebyl tím pravým svátkem. Bylo toho moc – oslavy po utkání v Římě, pak hned ligové derby na Spartě, mezi čtvrtfinále a semifinále bylo jen čtrnáct dní. Zkrátka nepovažovali tenhle zápas za svůj fotbalový svátek a také to podle toho v první půli vypadalo. Možná, kdybychom přečkali první poločas bez úhony... Jenže zatímco s Římem jsme měli štěstí, tentokrát se od nás spíše odvrátilo. Rychlý gól Dugarryho nás srazil na kolena a po přestávce už to tak nešlo. Je třeba přiznat, že svou roli sehrál fakt, že hráčům jména jako Dugarry či Zidane nic neříkala, přitom jsou to francouzští reprezentanti, kteří se na rozdíl od hvězd typu Cantony či Ginoly dostali na ME do Anglie. Nutno také připomenout, že nám „žlutí“ obránci Suchopárek a Martin Pěnička chyběli v prvním zápase víc, než se čekalo,“ uvedl po prvním semifinále trenér Slavie František Cipro. 

Více