Každý zápas je pro slávisty svátek, říká Eduard Sobol | SK Slavia Praha
Více

Každý zápas je pro slávisty svátek, říká Eduard Sobol

PRAHA - Je mu teprve 22 let a ve Slavii odstartoval své první angažmá mimo Ukrajinu, přesto má obránce Eduard Sobol zkušenosti jak z Evropské ligy, tak z ukrajinské reprezentace, kde ho jako trenér vede slavný Andrej Ševčenko. V Praze si pochvaluje spoluhráče, město i atmosféru na stadionu. „Přijde mi, že dění kolem zápasu je tu pro lidi svátek,“ říká Eduard Sobol.
Jak jste si zvykl v Edenu?
„Cítím se tu celou tu dobu dobře. O klubu toho samozřejmě vím mnohem víc, než když jsem přijel. Stačil jsem se taky seznámit se všemi kluky a cítím se tu opravdu komfortně.“

Pro vás je to první zahraniční angažmá, bylo to po příchodu těžké?
„Ano, je to pro mě první evropská zkušenost, dosud jsem byl v klubech jenom na Ukrajině. Už mnohokrát jsem říkal, jak jsem rád, že jsem tu v kabině potkal Ruslana Rotaně, Jana Laštůvku nebo Dannyho, kteří všichni mluví rusky. To mi v adaptaci moc pomohlo a díky nim to pro mě bylo výrazně jednodušší. Samozřejmě ve vztahu k ostatním existuje jazyková bariéra, ale myslím, že časem si začneme lépe rozumět.“

Už v minulosti jste ale měl nabídky, třeba z tureckého Beşiktaşe?

„Proběhla nějaká jednání, to ano, ale už teď nemá smysl se k nim vracet. Jsem rád, že jsem se nakonec octnul v takovém týmu, jako je Slavia.“

Co tedy nakonec pro Slavii rozhodlo? Třeba i přítomnost dalších hráčů, které jste znal?
„Do doby, než se začalo jednat, jsem toho o Slavii samozřejmě věděl velmi málo. Pak se ale začaly objevovat zprávy o tom, že sem jde Ruslan (Rotaň), Danny, Jan (Laštůvka), a z toho jsem pochopil, o jak dobrý tým jde. Dává si vysoké cíle, a když jsem přišel, jen jsem se v tom utvrdil.“

Jak se vám zatím žije v Praze?
„Dobře, už jsem se stačil zabydlet. Našel jsem si byt, pronajal auto a žiji tu s přítelkyní. Takže všechno zatím dobré.“

Líbí se vám Praha jako město?
„Město je to opravdu nádherné. Je tu na co koukat, spousta památek, určitě bych Prahu zařadil mezi nejkrásnější místa, která jsem kdy navštívil. Na východě Ukrajiny jsou města úplně jiná, v Praze je spousta starých domů, krásná architektura, takových památek je na Ukrajině velmi málo.“

Už jste se stačil naučit nějaká česká slovíčka?
„Ano, pár slov už znám, ale doufám, že s postupem času se naučím víc a lépe. Čeština má samozřejmě slova, kterým nerozumím, ale je tu spousta společných slov s ruštinou nebo ukrajinštinou, takže v hovoru se občas chytám. Ale jakmile se mluví rychleji, nerozumím ničemu.“



Už jste za Slavii pár zápasů v české lize odehrál, můžete srovnat úroveň českého a ukrajinského fotbalu?
„Český fotbal není nijak podprůměrný, je zajímavý, na tribunách se na utkání Slavie schází spousta fanoušků. Přijde mi, že každý zápas je tu pro lidi svátek. Zahrál jsem si v derby, což pro mě bylo neuvěřitelně zajímavé, užíval jsem si ty emoce, tu podporu, která přicházela z obou stran. Jak od fanoušků, tak od spoluhráčů.“

Když jste přicházel do Slavie, řekl jste, že si každý mohl všimnout toho, jak ukrajinská liga upadá. Co se stalo s ukrajinským fotbalem po roce 2014?
„V zemi nastoupila krize, přišel konflikt s Ruskem a s tím vším upadla i úroveň fotbalu. Mnoho dobrých zahraničních fotbalistů se rozjelo domů nebo jinam, museli začít více hrát ukrajinští fotbalisté, mládežníci, přidaly se finanční problémy spousty klubů a fotbal šel dolů. Já ale doufám, že se tamní fotbal časem zase zvedne a dostane se na úroveň, na které byl. A možná ještě výše. Ale bude to celé ještě trvat.“

Na druhou stranu to může znamenat ale větší šanci pro mladé ukrajinské fotbalisty?

„Přesně. Na Ukrajině teď mají mladí velkou šanci, protože dříve pro ně bylo opravdu těžké dostat se do sestavy týmu, který hraje nejvyšší soutěž. Z tohoto pohledu je to pro ně samozřejmě plus.“



Vy jste zažil v Šachtaru vynucené přesuny na jiné stadiony, když se na východě země rozpoutal konflikt?
„Byl jsem v Šachtaru, ještě když se z Doněcka jezdilo k zápasům do Kyjeva. Než se pak klub přesunul kompletně do Lvova, odešel jsem na hostování jinam.“

Pro klub i hráče je asi složité, hrát domácí zápasy několik tisíc kilometrů od domova, že?
„Samozřejmě, hráči jsou daleko od domovů, od veškerých tréninkových zařízení, na která byli zvyklí, od domácího stadionu. Bylo to pro všechny těžké, ale kluci v sobě našli sílu a dokázali se udržet na té úrovni, na které by Šachtar měl být.“

Sledujete ukrajinský fotbal, i když už jste v Praze?
„V rámci možností, ale vidět přímo zápasy se často nepoštěstí. Sleduju ale poctivě všechny výsledky a novinky.“



Jak jste se vlastně dostal k fotbalu?
„Můj táta je bývalý fotbalista, takže jdu v jeho stopách. Ale láska k míči se u mě objevila už odmala. Šel jsem na sportovní školu a postupně, krůček po krůčku, došel až sem. Nevyrůstal jsem ale přímo v Doněcku, jsem odchovanec záporožského fotbalu. Do Šachtaru jsem přišel až v 17 letech.“

Takže ve chvíli, kdy jste doma řekl, že chcete být profesionálním fotbalistou, nenastal žádný spor?
„Ne, k tomuhle cíli jsem mířil už odmalička. Už když jsem přišel na školu a vždycky potom jsem se snažil rozvíjet a dosáhnout svého cíle.“

Jaké cíle si kladete ve Slavii?
„Jednoznačně vyhrát ligu. A potom bychom mohli uspět samozřejmě i jinde, třeba v Evropské lize. Chtěl bych postoupit ze skupiny. Co se mě osobně týče, chtěl bych se dál rozvíjet, udělat fotbalově nějaký pokrok.“

Vy už máte z Evropské ligy zkušenosti z Luhanska, jak se vám ale líbí skupina, do které se letos dostala Slavia?

„Je to dobrá skupina, všechny týmy jsou zhruba na stejné úrovni. Myslím, že má Slavia dost sil na to, aby ze skupiny postoupila, a to je taky náš cíl.“

Jaké jsou vaše cíle v celé fotbalové kariéře?
„Každý touží hrát proti těm nejlepším klubům, ať už v Německu nebo v Anglii. Samozřejmě bych se do těchto lig chtěl dostat, ale k tomu je potřeba, abych se dobře ukázal tady. Abych hrál naplno ve všech zápasech.“



Teď máte zkušenost i z reprezentace Ukrajiny, kterou v současnosti trénuje Andrej Ševčenko. Jaký to je pocit hrát pod asi nejznámějším ukrajinským fotbalistou?
„Je to hrozně příjemný pocit, vědět, že jsem se dostal do výběru, jehož hlavním trenérem je právě Andrej Ševčenko. Věří v sílu našeho národního týmu, věří hráčům a klade před ně realistické cíle. Dobře se pracuje i s celým realizačním týmem, který si s sebou do reprezentace vzal, řada z nich má zkušenosti třeba s italským fotbalem. Myslím, že nejen mně, ale všem hráčům se líbí styl, kterým Andrej Ševčenko vede Ukrajinskou reprezentaci. Panuje tam dobrá atmosféra.“

Asi všichni tušíme, jaký byl Ševčenko hráč, ale jaký je jako trenér?
„Když se do toho dostane, umí ukázat opravdovou národní hrdost. Ale hodně mluví s hráči, jestli něco není jasné, vždycky všechno vysvětlí. Vede s fotbalisty dialog, a to je hlavní.“

Ve Slavii působí i Ruslan Rotaň, který je kapitánem ukrajinské reprezentace. Je to pro vás z hlediska národního týmu dobře, být kapitánovi vlastně neustále na očích?

„Je dobře, že tu Ruslan je. Navzájem se známe, můžeme si promluvit, a věřím, že když dojde na nominaci, zmíní se. Jsem rád, že jsem v týmu spolu s tým.“

Aktuálně

Závěr základní části, v sobotu proti Pardubicím v Horních Měcholupech

27. 3. 2024
Slávistky jedou v letošní sezoně spanilou jízdu, v základní části ani jednou neprohrály a tabulky vedou s pětibodovým náskokem. V sobotu 30. března se od 14:00 postaví na domácí půdě v Horních Měcholupech Pardubicím.

Výhra s Brnem, řádila pětigólová Nekesa

26. 3. 2024
Fotbalistky Slavie pokračují ve spanilé jízdě, na hřišti Lokomotivy Brno vyhrály vysoko 11:0, pět branek dala útočnice Marjolen Nekesa, která se vyhoupla do čela ligových střelkyň. Poprvé v letošní sezoně chytala Tereza Fuchsová.

Informace pro fanoušky do Plzně

26. 3. 2024
Ve 28. kole bude hrát Slavia v Plzni. Zápas se hraje 14. dubna od 18:00. Přečtěte si bližší informace v článku.

Další články