Praha je proti Moskvě vesnice, říká Hyský
2. 6. 2002, Redakce
Jak se vám v Moskvě žije?
„Moskva je velkoměsto se vším všudy. Život je úplně normální. Pro mladého člověka nemůže být nic lepšího. Takový Erich Brabec, který je tady se mnou, je svobodný a nemůže si podle mě stěžovat. Já jsem s rodinou, máme malou holčičku, bydlíme v centru, takže nemáme moc kam zajít.“
Je Praha hodně jiná?
„Praha je Praha, krásná a čistá. Moskva je ohromná a bohatá, bydlí v ní dvanáct miliónů lidí. Staví se ve velkém, je vidět, že sem přicházejí peníze. Je tady draho, hlavně služby nejsou levné – hotely, jídlo a tak. Dá se to ale zvládnout.“
Zmínil jste Ericha Brabce z Drnovic, bydlíte někde poblíž?
„Společně v Českém domě, v komplexu budov. Erich má byt přes ulici. Jestli to považuju za výhodu? Rozhodně.“
Co říká na Rusko rodina?
„S malou Terezkou je to horší, ale nedá se nic dělat. Jsme hodně rozdělní. Fotbal mi zabere mnohem víc času než v Čechách. Pořád cestujeme, i tréninky jsou pojaté jinak. Nescházíme se půl hodiny předem, ale třeba pět hodin, jdeme na oběd a pak je povinný odpočinek. Takže jsem pryč celý den. Pro rodinu to není ideální, byli zvyklí na něco jiného, musí to překousnout. Taky záleží na tom, jak se daří. Nálada je pak úplně jiná, máme víc volného času. Když výsledky nejsou, tak rodina nerodina - pořád soustředění.“
Moskva je obrovská, vyznáte se v ní?
„Praha je proti ní vesnice. Ale co potřebuju, najdu. Bydlím deset minut od Rudého náměstí, znám cestu do tréninkového centra a na stadión.“
Jak je to s autoprovozem? „Zácpy tady samozřejmě jsou. Může se klidně stát, že na letiště cestujete tři hodiny.“
Jací jsou v Rusku lidé?
„Mají jiný svět. Jde ale o zvyk. Já se motám kolem balónu, takže s ‘prostým’ životem jsem se zatím moc nesetkal.“
Něco jste určitě odpozoroval…
„Jsou spontánní, když se vyhraje, tak slaví, jako bychom udělali titul. A naopak, když se prohraje, nikdo na vás nepromluví a máte pocit, jako by vás chtěli vyhodit. U nás jsme byli po vítězství rádi, ale v Rusku se všichni líbají a jsou z toho hotoví.“
RUSKÝ FOTBAL
Jakým systémem se hraje liga?
„Stejně jako u nás. Šestnáct účastníků se utká každý s každým dvakrát. Soutěž začíná v březnu, končí v listopadu.“
Jakou má liga úroveň?
„Je srovnatelná s naší. Liší se v tom, že v ní nejsou takové rozdíly jako u nás, kde tři mančafty bojují o titul, tři o střed tabulky a zbytek o sestup. Ruská liga je dost vyrovnaná. Fotbal je hodně živelný a fyzicky náročný. Ale ani jednu soutěž bych nevyvyšoval.“
Jaká je společenská prestiž fotbalu?
„Poměrně velká, zejména před mistrovstvím světa. Diváci chodí hlavně mimo Moskvu. Venku je obecně fotbal sledovanější. Klidně přijde i dvacet tisíc lidí, my máme doma sedmitisícové návštěvy. Nejvíc fandů má CSKA Moskva.“
A co významné osobnosti, objeví se někdy na stadiónu? „Vím, že se na nás přišli podívat nějací politici. A taky vojáci a policajti, kteří tady mají úplně jiné postavení než u nás.“
Dynamo má tradici, je to znát?
„Samozřejmě. Řekl bych, že poslední dobou žilo jen z tradice a pro současnost se toho moc nedělalo. Na každém kroku je cítit, že je Dynamo slavné mužstvo, místní si na tom hodně zakládají.“
A co tlak na hráče?
„Stejně jako v Čechách. Slavia má trochu těžší pozici, protože je se Spartou největší a očekávání jsou velká. Dynamo mezi dva nejvýznamnější kluby nepatří. Na druhou stranu je finančně silné, může si dovolit koupit celý tým znova. Když jsme byli jednu dobu patnáctí, nevypadalo to vůbec růžově. Došlo k výměně trenéra, naštěstí jsme třikrát v řadě vyhráli a byl klid.“
Poznávají vás lidé na ulicích?
„Ne, maximálně před stadiónem. Mám soukromí, s popularitou jsem neměl problémy ani doma (smích). Takže spokojenost.“
DYNAMO
Jak je tým složený?
„Dva Češi, jeden Slovák, tři Litevci, jeden Moldavec, jeden Jugoslávec. Zbytek Rusové. Národností máme dost.“
Co nálada v mužstvu? „Záleží vždy na trenérovi. V půlce dubna ho vyměnili a moc se toho změnilo. Jsme o poznání zodpovědnější, celý mančaft brání.“
A srandičky?
„Vůbec, a ani zápisné. V tom je Česko jedinečné.“
Co si v Dynamu myslí o ruském fotbale?
„Jsou dost sebevědomí, určitě jsou přesvědčení, že mají lepší ligu než my. Naše mužstva ani neznají, maximálně Spartu a Slavii. Dost si věří, říkají si, jsme Rusové, velký stát. Z toho asi ta jejich suverenita pramení. Na druhou stranu, když se jim nedaří, najednou z nich všechno spadne a jsou dole. Dostane se gól a suverenita zmizí. Tím trpí i nároďák, když jim to jde, porazí kohokoliv, v opačném případě nic moc.
Máte v týmu nějaké kamarády?
„Jsou tady dobrý kluci. Nejvíc držím s Erichem Brabcem a Slovákem Zoltánem Hornyákem. Ani s ostatníma není problém zajít třeba na pivo, žádní frajírci to nejsou.
Jak jste na tom v lize? „Soutěž je zatím zhruba v polovině. Jsme osmí, ztrácíme čtyři body na třetího a čtyři body na sestup, tabulka je hrozně vyrovnaná.
Myslíte, že se dostanete do Evropy?
„Doufám, že budeme bojovat o horní příčky. Klub s takovým zázemím, jako je Dynamo, chce hrát nahoře. Ale znáte, jak to chodí.“
Takže?
„Nerad bych něco zakřiknul a říkal, že skončíme třetí, když můžeme být na dvanáctém fleku. Máme ale nového trenéra, mimochodem je to Viktor Prokopenko, bývalý kouč Šachťoru. Vedení má velké plány, jsou ambiciózní.“
DYNAMO A HYSKÝ
Jaká je konkurence v zadních řadách?
„Velká a bude ještě větší. Trenér si určitě ještě někoho přivede, jsem zvědavý. Jestli mám strach o flek? Jasně že jo a je to dobře, kdybych neměl motivaci, dopadl bych špatně.“
Hrajete stabilně? „Zatím ano, na předstoperu. Všech dvanáct zápasů plných devadesát minut.
Které střetnutí byste vymazal a kterého si naopak nejvíc ceníte?
„Zapomněl bych na ty, kdy jsme prohráli. Největší radost, upozorňuju, že jen v osobní rovině, mi udělalo derby s CSKA Moskva. Po dlouhé době jsem se trefil, i když jsme nakonec prohráli. Taky mě těší, že se nám povedlo vyhrát třikrát za sebou venku, v Rusku to není jen tak. Bouřlivá atmosféra, dlouhé cesty, jiný svět…“
A váš nejbližší program?
„Soustředění v Litvě a Švýcarsku. Liga začíná 2. července, zbývá osmnáct utkání.“
Na závěr, jak hodnotíte své dosavadní působení v Dynamu?
„Čtyři měsíce jsou krátká doba. Zatím jsem spokojený tak napůl. Jsme uprostřed tabulky, herně to mohlo být mnohem lepší. Po životní stránce si nemůžu stěžovat.“
Vizitka Martina Hyského
* 25.9. 1975
Odehráno zápasů v lize: 127
Gólů: 4
Reprezentace: 32 startů za „21“
Úspěchy: 2x vítěz Poháru ČMFS, 1x mistr ligy, čtvrtfinalista a semifinalista Poháru UEFA
Hráčská kariéra:
1989-1994 Slavia Praha
1994-1995 Liberec
1995-1996 Slavia Praha
1996 AIK Stockholm
1996-1998 Slavia Praha
1999 Brno
2000 Bohemians
2000-2001 Slavia Praha
2002-? Dynamo Moskva
Dynamo Moskva
www.fcdynamo.ru
První oficiální zápas: 17. června 1923 proti Krasnaja Presnija (2:3)
Liga Sovětského svazu:
Mistr ligy: 11x (naposledy v roce 1976)
Druhé místo: 11x (naposledy v roce 1986)
Třetí místo: 5x
Rekodní vítězství: 10:0 (proti Krylija Sovětov Moskva v roce 1945)
Celkem 1486 zápasů, 706-405-375 2438:1461
Ruská liga:
Druhé místo: 1x (1994)
Třetí místo: 3x (1992, 1993, 1997)
Rekordní vítězství: 7:1 (proti Vladivostoku v roce 1993)
Celkem 278 zápasů (mimo sezónu 2001), 132-86-60 450:292
Evropské poháry:
Pohár PVP: finalista (1971-1972), 2x semifinalista (1977-78, 1984-85)
Pohár UEFA: 2x třetí kolo (1991-92, 1992-93)
Celkem v evropských pohárech: 89 zápasů, 38-21-30 119:114
S Martinem Hyským rozmlouval Saša Kliment.
