Skácel si na penaltu věřil
30. 5. 2002, Redakce
„Po Itálii a Francii jsme byli největší favorité my. Na výlet jsme do Švýcarska nejeli,“ opakuje záložník, co už zaznělo několikrát – lvíčata se chtěla prosadit. „O zlatu jsme ale nahlas nemluvili, šli jsme krok za krokem,“ dodává.
Že jsou mladíci na starém kontinentě nejlepší ve své věkové kategorii, Skácela hřeje. „Je to krásné, máme zlato, co k tomu říct. Je to obrovský úspěch nejen pro nás, ale i pro celý český fotbal.“ K samotnému finále říká: „Čekal jsem, že zápas bude vyrovnaný. Potkali jsme je ve skupině a věděli jsme, do čeho jdeme. Jsou velmi silní v útoku, mohla rozhodnout jediná chyba,“ podotkl.
Papírové prognózy se však nevyplnily. „Přestáli jsme úvodní nápor a pak si vypracovali i víc šancí. A na penalty jsme měli pevnější nervy,“ usmíval se Skácel, který může konečně po dlouhé sezóně vydechnout. „Mám zážitky do konce života. Teď si odpočinu, navštívím příbuzné, kamarády a rodiče,“ uzavřel šťastný mistr Evropy.
