Zachariáš si pochvaluje svůj první triumf
20. 5. 2002, Redakce
„Devatenáctka“ nebyla před odvetou v lehké pozici. „Doma jsme jen remizovali 1:1. Ale věřili jsme si. Nepustili jsme je za půlku. Bohužel jsme dostali náhodný gól,“ připomněl úvodní duel v Šardicích na Hodonínsku.
Odvetu mladíci zvládli na výbornou. „V úvodu nás Bulhaři trochu zatlačili a dostali se dokonce do vedení. Jenže my pak začali praktikovat svůj fotbal a dali jsme během čtyř minut dvě branky. Po přestávce měl soupeř velkou převahu. Jenže v závěru zužitkoval Mica ze Synotu brejk a bylo hotovo,“ svěřoval se osmnáctiletý zadák, který odehrál celých devadesát minut.
Kdyby neodjel s národním výběrem, nejspíš by se Zachariáš ve finále domácího poháru, ve kterém jsme porazili Spartu, objevil alespoň na lavičce. „Slyšel jsem, že to trenér Beránek říkal. Bylo by to sice hezké, ale hlavní bylo postoupit na mistrovství. Reprezentace je reprezentace,“ zamyslel se nadějný bek.
Postup na turnaj, který začíná 21. července, považuje za svůj zatím největší úspěch. „Určitě. Když jsem byl mladší, v nároďáku jsem nehrál. Devatenáctka je první. Oslava? Žádná nebyla, sezóna běží dál.“
Zachariáš se ještě nedávno bil v A-dorostu, od jara však pravidelně kope třetí ligu za rezervu sešívaných. „Na podzim jsem ještě za pana Trávníka hrál dva zápasy. Po utkání v Chrudimi mi sdělil, že jsem byl přeřazen do béčka. Nastupuju v základní sestavě, mám za sebou několik přípravných střetnutí za áčko. Jsem spokojený,“ pochvaluje si fotbalista.
