Hrdlička je vděčný za šanci
20. 4. 2002, Redakce
Jak se stalo, že se z neznámého mladíka vyklubal reprezentant? „Pracoval jsem na sobě, hrál za dorost a béčko, trenéři mi dávali šanci. Pak přišel pan Beránek, pod kterým se mi povedla příprava a dostal jsem příležitost, za kterou jsem moc vděčný,“ přemýšlí Hrdlička.. „Ale zase bych z toho nedělal vědu, tolik jsem toho neodehrál, musím dál makat,“ dodává.
Pak se vrátí ke svému vystoupení ve Švýcarsku, kde český národní výběr zvítězil 3:0. „Když jsem přijel na sraz, moc dobře mi nebylo, byl jsem nastydlý. Dokonce jsem musel vypustit první trénink, protože jsem ležel na pokoji. Pak se to zlepšilo a dozvěděl jsem se, že se mnou trenér počítá na druhou půli. No, a nakonec se zranil Kovy, teda Kováč a já se ještě před půlí dostal na hřiště bez rozcvičení, což není žádný med. Ale hned můj druhý dotek znamenal branku, což bylo opravdu velké povzbuzení. Jak se mi to povedlo? Lukáš Zelenka zahrával standardku na přední tyč, já si naběhl a líznul míč na zadní. Pocity byly super,“ rozplývá se. Vzápětí zvážní a zamyslí se nad nedělním duelem v Opavě. „Poslední dny jsou trochu rychlé, ale nic nepodceňuju. Soupeř je sice poslední, ale bude bojovat naplno. Nesmíme to brát na lehkou váhu.“
