Pro Pavla Fořta nebyly obranné úkoly neznámou
17. 11. 2003, Redakce
Když po přestávce hlasatel na žižkovském stadiónu ohlásil slávistické střídání, část diváků jen nechápavě kroutila hlavou. Slavia hrála v oslabení a kouč Miroslav Beránek vyslal na hřiště za záložníka Kalivodu útočníka Pavla Fořta. Jenže explzeňský fotbalista si to nezamířil na hrot, ale na místo vyloučeného Martina Latky – do stoperské dvojice s Martinem Müllerem!
Když po přestávce hlasatel na žižkovském stadiónu ohlásil slávistické střídání, část diváků jen nechápavě kroutila hlavou. Slavia hrála v oslabení a kouč Miroslav Beránek vyslal na hřiště za záložníka Kalivodu útočníka Pavla Fořta. Jenže explzeňský fotbalista si to nezamířil na hrot, ale na místo vyloučeného Martina Latky – do stoperské dvojice s Martinem Müllerem!
Nezvyklá situace však pro něj úplně neznámá nebyla. „V žácích i reprezentační sedmnáctce jsem v obraně nastupoval,“ svěřil se při čekání na odjezd slávistického autobusu. Přesto si Fořt nechal od zkušenějšího kolegy poradit. „Martin v defenzívě přeci jen hraje pořád, takže na mě občas zakřičel,“ usmál se Fořt.
A co přesně Müller svému nezvyklému parťákovi radil? „Že mám dřív odehrávat balóny. Pak už to snad bylo v pohodě, snažil jsem se odkopávat co nejdál od brány, ke konci bylo v oslabení lepší, že jsme to vzadu řezali,“ vysvětloval Fořt, který zaskakoval za zraněné obránce - Slavii scházejí Lukáš Došek, Adam Petrouš a Lukáš Nachtman. Za karty pykal Milan Zachariáš.
Na dlouhé rozjímání nad remízovým zápasem na Viktorce ale Pavel nemá moc času. Vlastně žádný. Ještě v neděli se vydal do Ostravy za reprezentační jednadvacítkou, která se ve středu utká v odvetě baráže o mistrovství Evropy se Švýcarskem. K cestě za lvíčaty využil služeb Českých drah. „Řidičák ještě nemám, není čas. A navíc – cesta vlakem trvá jen čtyři a půl hodiny.“
