Tomáš Hašler si na místo v záloze zvykal v juniorce
4. 11. 2003, Redakce
Na soupisce Slavie se v pondělí odpoledne objevilo nové jméno. V sestavě domácích nastoupil na pravém kraji zálohy mladý Tomáš Hašler z béčka. V prvním týmu si zahrál už na jaře, shodou okolností také proti Synotu, šlo však jen o tříminutovou epizodu. Velkou premiéru si tak odbyl až nyní. „Pocity mám ale smíšené, musím dál pracovat na sto procent,“ prohlásil sympaticky.
Na soupisce Slavie se v pondělí odpoledne objevilo nové jméno. V sestavě domácích nastoupil na pravém kraji zálohy mladý Tomáš Hašler z béčka. V prvním týmu si zahrál už na jaře, shodou okolností také proti Synotu, šlo však jen o tříminutovou epizodu. Velkou premiéru si tak odbyl až nyní. „Pocity mám ale smíšené, musím dál pracovat na sto procent,“ prohlásil sympaticky.
O nominaci se dozvěděl v neděli před zápasem. „Měl jsem hrát pravou zálohu a vyjíždět do útoku. Mým úkolem bylo ale i bránit, určitě jsem nebyl třetí útočník,“ přiblížil taktické pokyny Hašler, který je povoláním útočník. „Ale v juniorce jsem hrál posledních šest zápasů v záloze, takže jsem si zvykal,“ podotkl.
K jeho přesunu ze zálohy do útoku a zpět se váže zajímavý příběh. „Když jsem byl mladší, hrál jsem ve středu pole, ale pak jsem za jeden rok vyrostl o třináct centimetrů, začala scházet obratnost a vysunul jsem se dopředu,“ vypráví bezmála dvoumetrový čahoun. „Ale teď ve Slavii pod trenérem Klusáčkem na tom pracujeme, pomáhá mi i gymnastika na FTVS, kde studuju,“ říká dvaadvacetiletý fotbalista.
Do Slavie přišel Hašler v průběhu zimní přípravy z divizního Štětí, stihl nastoupit dvakrát v Poháru ČMFS a jednou v lize, ale pak ho zbrzdilo nepříjemné zranění kolene. „No a ani jsem tehdy nestačil zaplatit zápisné, s tím si teď budu muset pospíšit,“ usmál se na rozloučenou.
