O kvalitě soupeře, nervech z penalt i úžasném publiku
„Složitý zápas. Přivezli jsme si jednobrankové manko, stáli jsme proti týmu, který má v krvi defenzivní tyl fotbalu, který má zažitý. Vyhovuje mu trávit čas v defenzivě, bylo strašně těžké se tam dostávat. Do zápasu jsme dobře vstoupili, z herní aktivity, náběhových i přechodových věcí jsme ale nedokázali nic vytěžit. Ani ne gól, ale třeba i vyloženou šanci. Výkon byl za mě hodně dobrý, ale bez finále v poslední třetině hřiště. Celkově nám v prvním poločase vázla finální přihrávka ze středu hřiště, nedařilo se nám využít převahu po ziscích míče. Na druhou stranu bych řekl, že jsme hráli hodně pozorně do defenzivy, a pak měl soupeř z ničeho nic obrovskou šanci přes Lópeze, který ukázal svoji neskutečnou kvalitu. Ze situace, která nebyla moc nebezpečná, si vytvořil gólovku, Mandy nás ale podržel a ani dorážka tam nepadla. Přežili jsme nepříjemný moment, postupem zápasu jsme ale přebrali otěže utkání a začali jsme si vytvářet šance. Hlavně po gólu Usora a prostřídání se náš výkon hodně zvedl, bohužel nás ale několikrát vychytal gólman. V podstatě to byla bitva se vším všudy až do konce, a nám se povedl ten jeden moment, který se nám podařilo proměnit a odvrátit penalty. Do těch se nám moc nechtělo, jsem rád, že tým i přes únavu frenetické publikum dotlačilo do téhle gólové situace,“ říká po výhře nad Rakówem Čenstochová a postupu do základní skupiny Evropské konferenční ligy trenér Jindřich Trpišovský.
Byla pro vaše vítězství důležitá právě neutralizace Lópeze, na kterém do jisté míry stojí a padá ofenziva Rakówa?
„Ivi López je výjimečný, geniální hráč. Dlouho si nepamatuji, že bychom čelili tak silné individualitě v ofenzivě. Samozřejmě pro nás bylo důležité uhlídat ho. Za mě šlo vše nebezpečné, co Raków v obou zápasech měl, právě přes něj. Věnovali jsme se mu i před prvním zápasem, tam nás ale vytrestal. Všechny jeho momenty, standardní situace, které kope, všechny ukazatele, ve kterých je Raków datově skvělý do ofenzivy, vychází z jeho obrovské individuální kvality. Je to skvělý hráč, zase jsme se mu hodně věnovali, přesto i v odvetě měl klíčové momenty, kdy pro nás byl hodně nebezpečný.“
Jak to myslíte s defenzivním stylem soupeře? Raków je v Polsku známý spíš tím, že hraje hodně ofenzivně. Hodnotíte tak jejich celkový styl nebo jen zápas s vámi?
„Bylo to myšlené jednak jako poklona soupeři, za skvělou organizaci hry v defenzivě. Pořád si ale myslím, že ve dvojzápase přecházeli do útočné fáze hlavně z presinku a rychlých protiútoků. Samozřejmě účel světí prostředky. Nemyslím to nijak zle, nekritizuji je, ale třeba když jsme házeli aut u rohového praporku, zatáhli se všichni včetně útočníka do pokutového území. Mají perfektní defenzivu, třeba Panathinaikos byl naopak vyloženě ofenzivní tým, Raków je pro mě naturelem spíše defenzivní. Neberu to nijak špatně, ale je to vidět i na číslech ze zápasů s Astanou, Trnavou i námi. Strašně těžko se proti nim vytvářejí šance, hráči se od gólmana po hrotového hráče obětují pro tým a hrají hodně hluboko do defenzivy. Viděl jsem posledních osm, nebo devět zápasů Rakówa, z toho byla jen dva zápasy z ligy. Můj dojem z nich tak mám hlavně z jejich pohárových zápasů.“
Jak hodnotíte Raków oproti ostatním soupeřům, se kterými jste hráli třeba v Evropské lize? Je to podle vás tým, který má na evropské scéně své místo?
„Určitě ano. Musím říct, a to myslím jako kompliment, že už bych s nimi nechtěl hrát. Něco podobného bylo po zápase s Feyenoordem ve skupině, kdy jsme se bavili s trenérem a řekli jsme si, že už proti sobě nechceme hrát. Pak jsme se vyfasovali ve vyřazovací části. Myslím to jako opravdu velký kompliment, že už s Rakówem hrát nechci. Je to fakt strašně silný tým. Konferenční ligu jsme si museli zasloužit, projít přes Panathinaikos a Raków bylo neskutečně složité. Jsou to skvělé týmy, i když naturelem každý jiný. I když Raków zatím v zahraničí nemá žádný zvuk, tak musím říct, že když nám je vylosovali a já viděl jejich utkání, nebyl to pro nás v realizáku jednoduchý pohled. Teď jsem se po zápase bavil s hráči a všichni uznáváme kvalitu toho týmu. Není to jen fráze, je strašně těžké proti nim hrát, mají obrovskou disciplínu a velkou kvalitu. Když si analyzuji soupeře, tak hledám věci, na které si dát pozor, v čem bude nebezpečný. Zároveň hledáte cesty, jak se do něj dostat, kde získat převahu, nebo kde má slabé místo. Musím říct, že ať studujete Raków jak chcete, strašně těžko se tam hledá nějaké slabé místo a způsob, jak se tam dostat. Jedna z mála věcí, kterou jsme viděli, byl centr na zadní tyč doleva z pohledu Rakówa, což nám nakonec vyšlo. Bylo to spíš o personálním složení soupeře na postech. Je strašně těžké hledat místo, které mají slabé a musím říct, že v Evropě by se určitě neztratili. Zápasy s Rakówem byly náročnější než některé, které jsme vloni a předloni v Evropě absolvovali.“
Byla to psychicky nejnáročnější kvalifikace za dobu, co jste ve Slavii?
„Bylo to hodně náročné. Každá kvalifikace měla svá specifika, jednou nám šlo o Ligu mistrů s Kluží, v Midtjillandu jsme o postup přišli deset minut před koncem. Máte ale pravdu, že teď se v průběhu zápasu hrálo o skupinu, dalších šest zápasů pro klub v podzimní části. O zápasy, na které mohou lidi přijít, o to, že máme hodně hráčů, kteří potřebují získávat zkušenosti proti týmům jako Panathinaikos nebo Raków. Šlo o hodně, i průběhem toho dvojzápasu a tím nastavením to bylo hodně náročné.“
Pro vás se jednalo o druhé prodloužení v Evropě se Slavií. Hodně jste nechtěl penaltový rozstřel?
„V první řadě musím opět poděkovat lidem, fakt jim strašně moc děkujeme. Za zážitek, atmosféru, bylo to neskutečné. Je pro nás všechny skvělé zažít takový večer, s tak skvělým koncem je to ještě lepší. Kulisa byla famózní. Co se týče průběhu, hodně jsme se po vstřeleném gólu upozorňovali, aby nám křídla soupeře nechodila rychle nahoru. Stáhli jsme stopery trochu do středu, cítili jsme ale, že máme v zápase navrch. Chtěli jsme si dát pozor na rychlé protiútoky a soupeře zatlačit. To se nám povedlo, šance jsme ale bohužel neproměnili a zápas tak došel do prodloužení. V něm jsme tomu byli zase blíže, v posledních šesti minutách ale bylo vidět, že toho máme fakt plné zuby. Měl jsem trochu strach o defenzivní hráče, Holi, Santos i Aiham hráli celé utkání, sto dvacet minut. Oba krajní stopeři byli v křečích a hráli na ně hráči, kteří vystřídali. Záběr už byl strašně rozkouskovaný, každý osobní souboj na obou stranách byl faul. Nikdo se moc do ničeho nemohl dostat. Když padl gól, nevím, jestli jsem měl větší radost z blízkosti postupu, nebo z toho, že nejsou penalty. V hlavě jsem si od 118. promýšlel, jak to uděláme. Jací mohou jít střelci, koho pošleme, na kolik to necháme na hráčích a nakolik to určíme. Mám taky v hlavně takový pocit, že domácí týmy většinou nezvládají penalty. Z větší části je tíha okamžiku jednodušší pro hosty. Neměl jsem z toho dobrý pocit a mám strašnou radost, že nás z toho ten gól vysvobodil. Myslím si, že jsme si to ke konci zápasu zasloužili, měli jsme spoustu šancí, vždy nám ale kousek chyběl nebo nás vychytal gólman. Abych to shrnul, ten gól jsem bral jako velké vysvobození, z hlediska euforie je navíc lepší postoupit takovým gólem spíš než na penalty. Bylo to sice trochu nebezpečné pro naše některé spolupracovníky, byl to ale skvělý zážitek (smích). Samozřejmě bych mluvil jinak, kdybychom gól dostali, jsem ale strašně rád, že ten fotbal rozhodl gól ze hry, a ne loterie penalt.“
Je postup s Rakówem srovnatelný se domácím zápasem proti Seville v Evropské lize?
„Po Seville jsem tehdy řekl šéfům, že více už zažít nemůžou. Postupový gól se Sevillou, ve 119. minutě na Tribunu Sever. Myslel jsem si, že se víc nedá zažít, musím ale říct, že teďka je to pro mě vlastně víc. Tehdy to bylo úžasné, se slavným soupeřem, znamenalo to čtvrtfinále. Tohle je ale postupový gól do skupiny. Obojí je to nádherné, je těžké říkat, co je víc. Je skvělé to zažít, převažuje ale asi to, že tenhle zápas pro nás znamená podzim v Evropě. Nikdy bych nevěřil, že to řeknu, sám jsem z toho překvapený, tohle ale pro mě asi znamená ještě o trochu více.“
Takhle těsné zápasy často rozhodují individuální rozhodnutí. Myslíte, že geniální moment, který předvedl před prvním gólem Petr Ševčík, byl tím jedním momentem, který otočil celý dvojzápas na vaši stranu?
„Určitě ano. Podobné zápasy jsou vždy o takovém momentu, zvláště když hrajete proti týmu, kterému vyhovuje aktuální průběh zápasu nebo dvojzápasu. Petr to udělal famózně, jsem za to hrozně rád. Musím říct. Že v prvních třiceti minutách byl těžký a hůře se pohyboval. Trochu jsem si v duchu říkal, jestli nebyla chyba, že hrál s Pardubicemi. Přišlo mi, že nemá takovou šťávu, jakou obvykle mívá. Je to kluk, kterého někdy milujete a někdy chcete zabít. Jednou udělá fantastickou akci, kdy můžeme jít do nebezpečné situace, a on vystřelí levačkou, kterou nikdy nedal gól, ze třiceti metrů ze stoje. Střídá tyhle momenty, a ten gólový byl skvělý. Cítíme, že jsme silní v některých věcech, v jiných se učíme. Chybí nám pas za obranu, kvalita míče za defenzivní řadu. Petr je teď jediný ze středních záložníků, u kterého je to jeho silná stránka. Byla to věc, kterou jsme chtěli hrát častěji, už v tom prvním zápase. Chtěli jsme takhle hrát na slabou stranu soupeře, ale buď jsme se do té situace nikdy nedostali, nebo jsme nedali dobrý balon. Je to jeden z hodně důležitých momentů, ten klíčový ale byl klid Ivana Schranze, který to dvakrát vyřešil. Děláme si z něj legraci, u všeho říká ‚klud, klud‘, a pak ho zachoval i u té situace, kdy dával balon pod sebe. Je ale pravda, že taková přihrávka, jako od Petra Ševčíka, je pro nás teď výjimečná. Potřebujeme takových více.“
Měl jste trojité střídání v druhém poločase připravené předem? Co se týče intenzity hry, podali fantastický výkon podavač míčů?
„Podavači míčů byli skvělí, kéž by tohle bylo častěji na všech stadionech. Je to ku prospěchu hry. Potřebovali jsme hrát intenzivně a rychle, od prvních vteřin jsme prohrávali. Bylo to pro nás důležité, alespoň se ukazuje, jak důležité je zrychlit hru. S Václavem Varaďou jsme se teď bavili, jak se zrychlil hokej. Chtěl bych ho pozdravit a poděkovat za návštěvu, hodně nám pomohl, byl tady dva dny. To jsem ale odbočil, rychlé podávání míčů pomáhá tomu, aby nebyly různé prodlevy mezi hrou. Trojité střídání byla reakce na vstup do druhé půle. Některé věci byly připravené, chtěli jsme si některé karty nechat až do zápasu. Tušili jsme, že to bude tuhý boj a bude se rozhodovat ve druhé polovině utkání, potažmo v prodloužení. Chtěli jsme na to mít hráče, i Standa dostal úkol jít s každým útokem za obranu a utahat jí. Dát do toho sprintově absolutně všechno. U Linžiho i Petera bylo střídání připravené, u Mosese jsme reagovali na to, že se mu nedařilo v prvním poločase v soubojích a ve zhuštěném prostoru. Chtěli jsme ho zatáhnout pod útočníky. Schranzíka jsme na hřiště poslali proto, že Davida Douděru u ž o půli tahalo tříslo, a my nechtěli čekat, až přijde nějaký brejk. Cítili jsme navíc, že musíme zvýšit výškovou převahu na zadních tyčích. Vesměs to byly připravené věci, plus reakce na dění v začátku druhého poločasu.“
Máte nějaké přání ohledně losu základních skupin?
„Rychle jsme to prolétli. Doufám, že konečně vyjde Irsko, strašně se tam chci podívat, vždy mi to uteče. Teď nám to sebral Girbaltar, v osudí jsou ale dva zástupci, byl bych strašně rád, kdyby to vyšlo. V první řadě jsem si řekl, kéž bychom dostali West Ham. Kvůli Cufovi, Sukovi i lidem. Pak jsem si ale řekl, kdo bude bránit při standardkách těch jejich sedm dvoumetrových hráčů. Tím to samozřejmě odlehčuji, pro nás by to samozřejmě bylo super. Jednak bychom jeli do Anglie, do Edenu by zase mohli přijít lidi na Suka s Cufem, Davida Moyese bych taky viděl rád. Kdyby vyšli Irové nebo West Ham, byl bych šťastný.“
Jak vás může tento postup nakopnout do sezony?
„Uvidíme v neděli, vrátíme se do reality. Určitě nás to nakopne v tom, že jsme si ověřili, jakou má tým energii. Mám radost ze Santose, který dnes odehrál 120 minut ve velkém tempu. Potřebujeme zvednout válečnictví, hráči se těmito zápasy učí sáhnout si na dno. Dostali se někam, kde moc často nejsou - do nekomfortní zóny a veliké únavy. Do základní sestavy jsme se snažili vybrat hráče, kteří mají v Evropě něco odehráno. Pro celý tým to jsou zkušenosti, které nikde nekoupíte, nenakoukáte v televizi. I pro hráče, kteří tolik nehrají, je skvělé podobné zápasy sledovat, vidět komplexnost, intenzitu, stresové momenty. Hlavně pro nové hráče je to veliká škola. Jsem rád, že to tým odbojoval. Je to hodně o mentalitě, nastavení hlavy a touze poprat se soupeřem, který je fyzicky lépe vybavený. V prvním zápase jsme v tom propadli, v odvetě už to bylo z naší strany lepší. Mám radost ze šesti zápasů, které nás čekají v základní skupině a věřím, že jich bude i více. Fanoušci doma uvidí tři zajímavé týmy, vyprodáme stadion. Je to důležité i pro tým, který zažije další konfrontaci. Je jedno, jestli máme široký nebo úzký kádr, jde o tyto velké zápasy a emoce. Pro každého hráče jsou úspěchy důležité k dalšímu posunu. Schranz dá gól, Olie na něj přihraje, Tiéhi zvládne přijít do zápasu a pomoci nám v klíčových momentech, Santos i přes určitou minulost odehraje skvělý zápas. Usorova branka, Mandyho čisté konto, je toho mnoho. Někdy prožijete negativní momenty, což se nám stalo v Rakówě. Potom jedete sedm hodin v autobuse, trápíte se, máte to v hlavě a chtěli byste to vrátit. Všechny tyto věci by nám měly pomoci a nastavit zrcadlo proto, abychom se zlepšovali.“
Proč jste v průběhu zápasu změnili obranné rozestavení na tři obránce?
„Byla to reakce na první utkání. Byly tam dva momenty, kdy nás Raków mohl potrestat. Formaci jsme museli uzpůsobit ofenzivnímu stylu hry soupeře, viz Panathinaikos, který útočil v devíti lidech. Byla to reakce na typologii Rakówa. Na straně jim zůstává hrotový hráč a vzdálenější křídlo, které je ve čtyřech vzadu obtížné nabrat. Cílil jsme hlavně na situace po ztrátě míče, které jsme zvládli. Byla to veliká změna a značný risk. Před dvěma dny jsme měli nácvikový trénink, kdy jsme byli ještě v té původní čtveřici. Byla tam řada momentů, které jsme s hráči prodiskutovali a nakonec jsme zkusili toto. Po tréninku jsme si sedli s nejzkušenějšími hráči, probrali jsme to a rozhodli jsme se pro toto rozestavení. Měli jsme jasno, že budeme hrát na dva útočníky, i když je to pro nás atypické. Na tři stopery jsme potřebovali dva hráče nahoře, podstatný byl také gólový deficit. Nechtěli jsme se dostat do situace, že dostaneme druhý gól, který by Rakówu velmi pomohl.“
Do utkání nastoupil Lukáš Provod, na kolika procentech své formy se nachází. A jak je na tom Yira Sor po zdravotní stránce, posunul se někam jeho přestup do zahraničí?
„Provi se vrací, pracoval na tom hodně individuálně. Měl trhlinu ve svalu, hodně jsme na něj tlačili, aby s námi odcestoval do Rakówa na první zápas, nakonec se rozhodl připravit na odvetu. Běžecky je na tom docela dobře, hodně trénoval bez míče, v uvozovkách mu to pomohlo. Bylo to zranění, které vám umožní pracovat v aerobní zóně. Intenzita hry je samozřejmě trochu něco jiného, musím říct, že jsem se i trošku lekl, zda jsme ho tam nedali moc brzy. Ale zvládl to skvěle, strašně nám pomohl v soubojích, Raków posílal v závěru dopředu z 80 % dlouhé balony, on všechny první souboje dokázal ustát. Navíc bylo vidět, jak je schopný ukočírovat hráče okolo sebe. Takže věřím, že je na tom hodně dobře, že je schopen nám hodně pomoci. Co se týče Yiry, dělal před utkáním všechno možné, aby mohl nastoupit, ale je to zranění v oblasti třísel. Upřímně ale za poslední tři týdny, měsíc, absolvoval s týmem jeden trénink, bylo by to velké riziko ho nasadit. Nevěděli bychom, kdybychom ho nasadili v průběhu zápasu, kolik by vydržel, zda by se mu zranění neobnovilo. Hřiště se navíc hodně trhalo, bylo to o zranění, to byla další věc, kterou jsme vzali v potaz. On sám řekl, že není schopný pomoci týmu, i když by moc chtěl. Viděl jsem, jak šťastný byl po zápase, říkal mi, že bylo strašné se na to dívat z tribuny. Co se týče jeho odchodu, vzhledem k tomu, že jsme postoupili, je to za mě bezpředmětné. Je to klenot, který se musí dát zdravotně do pořádku. I dnes bylo vidět, jak strašně platný by pro nás byl. Za mě je nesmysl hráče prodávat po půl ruce, když ještě nejsou na topu své formy. Je to dobrá nabídka, dokonce výborná, ale myslím si, že jeho hodnota bude ještě vyšší. Musí se dát hlavně zdravotně do pořádku, je to pro nás směrem nahoru rozdílový hráč svou typologií. Také v momentu, kdybychom chtěli použít dva útočníky. Takže doufám, že zůstane a že zas bude řádit směrem dopředu.“
Co říkáte na Ivana Schranze, který se vždy dokáže přimotat ke klíčovým situacím a vstřelit důležité a postupové góly?
„Náhoda to určitě není, góly dává často, je to ten typ hráče, co si dokáže ve vápně vždycky najít balon, umí to vyřešit. Jsou hráči, kteří se dostanou do šance a panikaří, naopak ale v poli jsou klidnější. Ivan je jiný, čím blíž branky je, tím je klidnější, je prostě nebezpečný. Na to jsme sázeli, chtěli jsme zápas rozběhnout jiným typem hráčů, bylo pravděpodobné, že zápas může dojít do prodloužení. Tam jsme chtěli použít typy jako Ondřej Lingr, Ivan, Peter Olayinka. Hráči, kteří jsou silní ve vzduchu a důrazní ve vápně, schopní nás dostat do šancí. Za to jim chci poděkovat, jak to vzali, že to trošku odnesli, i když by to měla být samozřejmost. Ale není tomu tak, oni tu roli ale chtěli přijmout. Ivan je v tomto silný, každý ví, co hraje fotbal, že se rozhoduje ve vápnech, v boxech. Ivan je silný v obou předbrankových prostorech, i v tom defenzivním, kde nám pomáhá získat spoustu balonů. Má na našem úspěchu velký podíl, dal gól s Panathinaikosem, doma s Rakówem měl 1+1. V kvalifikacích byl pro nás extrémně důležitý.“
