Čenstochová: Ze třetí ligy jízda pro trofeje
Fotbalový klub Raków pochází z více jak dvousettisícového města Čenstochová, ležícího na řece Wartě, přibližně sto kilometrů od hranic s Českou republikou. Založen byl v tehdejší obci Raków (dnešní části Čenstochové) v roce 1921, klubovými barvami jsou červená a modrá. V počátku existence se jednalo o dělnický klub spojený s Polskou socialistickou stranou a financovaný místními ocelárnami. Po pauze ve fungování klubu během druhé světové války se Raków vrátil do národních soutěží a v padesátých letech vybudoval Městský fotbalový stadion Raków, který má kapacitu 5 500 diváků, a na kterém modročervení hrají dodnes.
Většinu své existence Raków bojoval v nižších polských soutěžích, na celonárodní scéně na sebe poprvé výrazněji upozornil až v roce 1967, kdy ve finále domácího poháru podlehl krakovské Wisle. Během následujících desetiletí si klub velice pomalu, ale jistě probíjel cestu do vyšších a vyšších příček polské kopané. Po několika anabázích ve druhé lize se pomyslný fotbalový David konečně dočkal a v roce 1994 se poprvé probojoval do Ekstraklasy, mezi domácí klubové titány.
Dresy Rakówa při oslavě 100. výročí klubu. Foto: Raków Częstochowa
Zázrak v Čenstochové
V nejvyšším patře polského fotbalu vydržel Raków čtyři sezony, na špici se déle udržet nedokázal a po sestupu následoval výkonnostní propad, který se zastavil až v páté nejvyšší soutěži. V nižších ligách se následně modročervení pohybovali více než deset let. Funkcionáři klubu ovšem cítili, že se Raków může vrátit zpět na výsluní. Zlom nastal v roce 2016, kdy do tehdy třetiligového celku přišel talentovaný trenér Marek Papszun, který během několika let dovedl tým až téměř na samotný vrchol.
Trenér Marek Papszun, strůjce vzestupu Rakówa. Foto: Jakub Ziemianin (Raków Częstochowa).
Téměř? Možná úplně, i když modročerveným stále uniká to nejcennější, o čem se jim před pár lety asi nezdálo ani v nejdivočejších snech. Posuďte sami: jak by asi reagoval fanoušek třetiligového klubu, kdybyste mu řekli, že za čtyři roky bude jeho milovaný celek bojovat o prvoligový titul?
Rakówu se přesto takový zázrak podařil. Dokonce dvě sezony po sobě. Zatím to sice nevyšlo, dvě umístění na pozici vicemistra Polska ale mluví sama za sebe, stejný počet vítězství v poháru i superpoháru také. Čas Čenstochové může přijít třeba už letos. Klubu sice zatím patří devátá příčka, odehrána jsou ale zatím pouze čtyři kola a současné umístění tak není příliš vypovídající. Roli samozřejmě hraje i kvalifikace o Evropskou konferenční ligu, která tříští síly modročervených, toužících po základní skupině evropského poháru. Byl by to další zlatý zápis do kroniky bezpochyby už tak pohádkového příběhu.
Hráči Rakówa oslavují zisk polského poháru. Foto: Jakub Ziemianin (Raków Częstochowa).
Do Evropy bez zkušeností, ale s o to větším odhodláním
V minulé sezoně se Raków podíval do kvalifikace o Evropu poprvé v dějinách klubu. K historicky prvnímu utkání v soutěžích UEFA nastoupili modročervení na hřišti litevské Suduvy, odkud si odvezli bezbrankovou remízu. A protože bez vstřelených gólů skončil i zápas na domácí půdě, o vítězství Čenstochové rozhodly až penalty. V dalším kole Raków narazil na ruskou Kazaň, kterou vyřadil jediným gólem na hřišti Rubinu a postoupil tak do play off o základní skupinu soutěže. Zde ale polskému celku nepřál los, belgický Gent byl nad síly modročervených, a i přes těsnou domácí výhru 1:0 nakonec Raków padl v odvetě a nepostoupil.
Ze zkušenostmi nabytými v minulém roce vstoupil Raków do letošní kvalifikace mnohem přesvědčivěji. Kazašskou Astanu rozstřílel celkovým skóre 6:0, příliš starostí si nedělal ani se slovenskou Trnavou, které taktéž nedovolil skórovat. Naopak modročervení sami rozvlnili síť třikrát a při druhém pokusu o dobytí bran základních skupin Konferenční ligy tak mohou vyzvat Slavii.
Hráči Rakówa oslavují postup do play-off Evropské konferenční ligy po zápase s Trnavou. Foto: Jakub Ziemianin (Raków Częstochowa).
Hru Čenstochové charakterizuje zejména propracovaná defenziva a systém hry s vysokým presingem po ztrátě balonu. Při zranění brankářské jedničky Vladana Kovačeviće můžou sešívaní v bráně očekávat teprve osmnáctiletého Kacpera Trelowskiho, zdravotní problémy v letošní sezoně zatím nepustily do hry ani jediného českého legionáře v klubu - zkušeného Tomáše Petráška. Patrně největší ofenzivní hrozbou modročervených je španělský kanonýr Ivi Lopez, kterému zdatně sekunduje lotyšský útočník Vladislav Gutkovskis. Kádr Rakówa je složený ze zkušených hráčů i řady dravých talentů, mixu domácích i zahraničních opor, toužících uspět na polské i mezinárodní scéně.
