O místo se poperu, slibuje Matej Krajčík
8. 9. 2003, Redakce
Ještě nedávno obíhal Matej Krajčík při trénincích hřiště a věnoval se individuální přípravě. V průběhu minulého týdne ale nastal zlom. Po několika měsících marodění s těžce zraněným kolenem a následné rekonvalescenci se připojil zpět k týmu. „Absolvoval jsem kontrolu a doktor mi dovolil, abych trénoval s mužstvem. Ve středu jsem začal naplno,“ pochlubil se záložník, který k nám v průběhu zimní přestávky přestoupil z druholigového Xaverova.
Ještě nedávno obíhal Matej Krajčík při trénincích hřiště a věnoval se individuální přípravě. V průběhu minulého týdne ale nastal zlom. Po několika měsících marodění s těžce zraněným kolenem a následné rekonvalescenci se připojil zpět k týmu. „Absolvoval jsem kontrolu a doktor mi dovolil, abych trénoval s mužstvem. Ve středu jsem začal naplno,“ pochlubil se záložník, který k nám v průběhu zimní přestávky přestoupil z druholigového Xaverova.
Krajčík je rád, že už má ubíjející kolotoč posilovna-běhání za sebou. „Je to teď sice hodně náročné a intenzivní, mám toho plné zuby, ale koleno drží, v tom není žádný problém. Konečně změna, člověk se líp vyhecuje,“ pochvaluje si. „Na jednu stranu se těším, na druhou mám trochu obavy , co bude dál, s tak těžkým zraněním ještě nemám zkušenost," zamyslel se středopolař.
Krajčíkův osudový den přišel v pondělí 3. března. Kouč Miroslav Beránek jej vyslal k jeho druhému ligovému zápasu, proti Příbrami nastoupil po přestávce. V 70. minutě však s bolestnou grimasou opustil trávník. „Šel jsem do sprinterského souboje s jedním protihráčem, odkopával jsem balón, všechna váha šla na pravou nohu a koleno se prolomilo dovnitř,“ popisoval situaci. „První diagnóza nebyla tak strašná, ale později se ukázalo, že jsem si přetrhl přední křížový vaz a za měsíc jsem musel na operaci,“ pokračoval slovenský fotbalista.
První reakcí bylo velké zklamání – po tvrdé zimní přípravě se začal pomalu prosazovat a najednou vynucená absence. „Zezačátku jsem si přebíral, kde jsem mohl být. Ale je teď na mně, jak se s tím vypořádám. Jsem znovu na začátku. Doufám, že šance přijde,“ říká šikovný záložník.
Během podzimu by se Krajčík rád vrátil do fyzické pohody. „Když půjde všechno dobře, mohl bych si zahrát nějaký přátelák za béčko. V trénincích jsem zatím rychle utahaný. Musím vyhnat strach, že se mi něco s nohou stane, pak to bude ideální,“ plánuje. „Ale v zimě chci, aby to z mé strany nebylo na sto, ale dvě stě procent. O místo se pořádně poperu,“ věří Krajčík.