Ivan Bican: Slavia u nás byla nedotknutelná
25. 1. 2013, Redakce
Jedním z hostů víkendových oslav bude i Ivan Bican, syn legendárního kanonýra Slavie Josefa Bicana.
PRAHA – Jedním z významných hostů oslav 120. výročí založení Slavie bude i syn největší ze slávistických legend Josefa „Pepiho“ Bicana pan Ivan Bican. Na tiskové konferenci pan Bican přiblížil vztah své rodiny ke Slavii a popřál všem slávistům, aby se nenechali otrávit útoky lidí, kterým Slavia není svatá.„Chci Slavii především poděkovat, že mohu být účastníkem oslav a reprezentovat rodinu Bicanů. Už nás moc nezbývá, z rodu jsem posledním.“
„Chci říct, že je to výjimečná, a pro mě až skoro neuvěřitelná záležitost, že v takové budově, historicky důležité pro celý náš národ, jako je Národní divadlo, se odehraje oslava 120. výročí Slavie. Já jsem již řekl několikrát, já jsem slávista, ale silně pokulhávám za tou slávistickou láskou a i vděčnosti vůči Slavii jako takové, jako měli oba moji rodičové.“
Můžu vám říct, že v době, kdy naše rodina byla svým způsobem deptaná režimem, pochopitelně stejně jako Slavia, otec nemohl být ve Slavii, my jako děti jsme nemohli být ve Slavii, přesto u nás tehdy Slavia byla nedotknutelná. Nikdy se s ní nespojila celá ta nešťastná persekuce mého otce.“
„A já už jako i dospělejší, když jsem se o Slavii trochu otřel, tak mne především matka, otec byl nad věcí, dovedla setřít. A právě teprve později jsem dovedl pochopit, že pro ní hodnota Slavie nebyla momentální výsledek a dokonce ani osobnosti, které Slavii vedou. Jména, která procházejí historií, jsou jen její součástí. Bican nebyl Slavia, ani Plánička ani Šmicer nebyli Slavia, když jmenuji ty úžasné fotbalisty. Oni byli takové majáky, co svítí, zviditelňují Slavii tomu velkému davu, celé té fotbalové nebo sportovní rodině.“
„Já si myslím, a to není nadsazené, že u nás byl první národ a potom Slavie. Moje matka dovedla být kritická k výkonu Slavie v dané době, ale ona nebyla kritická ke Slavii. Pro ni byla Slavia nezpochybnitelná hodnota. Já bych přál Slavii, aby bylo do budoucna takových slavistů víc. Aby se odboural ne zcela férový a často neopodstatněný útok proti některým částem slávistického vedení, který otravuje ovzduší a duše lidí, těch krásných slávistických srdcí, kteří k práci pro Slavii přistupují často už jako mladí lidé. Kritika musí být věcná a musí mít svoji dobu.“
„Chtěl bych oslovit slávisty jako takové, nenechte se otrávit, nenechte se strhnout těmi, kterým není nic svaté a Slavia už vůbec ne. Přeji vám, abyste s námi ty oslavy prožili v pohodě, klidu, přátelství, a tak si vzpomněli na ty velké dny, které Slavia prožila a které určitě ještě přijdou.“
