Děkovačka? Obrovský zážitek, říká v rozhovoru trenér Poustka
SYNOT TIP ARENA/EDEN – Josef „Štaplík“ Sloup, Jan Reichardt, Vlastimil Petržela a Martin Poustka. Současný trenér Slavie se zařadil mezi čtyři nejmladší, kteří kdy tým s hvězdou na srdci vedli. „Myslím si ale, že to není ani tolik o Poustkovi, jako o hráčích. Hráči dneska dostali určitou příležitost a teď to bude o nich i dál, jestli je fanoušci poženou za vítězstvími v dalších zápasech,“ říká ve velkém rozhovoru skromně trenér Martin Poustka.
Udělal jste dvě změny v sestavě, Milana Nitrianského a Róberta Cicmana jste postavil do zálohy.
„Všichni víme, že David Lafata je nebezpečný střelec. Ale všichni taky víme, že je nebezpečný hlavně v šestnáctce. Cíl a taktika naší obranné práce tak nebyl hlavně Lafata, ale zaměřit se na jeho čtyři nejlepší nahravače, to znamená Piták, Jarolím, Kovařík a Kopic. Myslím si, že se to dařilo, že Robert Cicman působil v roli defenzivního štítu dobře, pochytal řadu nebezpečných průniků a rychlých brejků. Samozřejmě, nebylo to ještě to pravé ořechové směrem dopředu, kdy chyboval v rozehrávce. Jsem spokojen i s Davidem Hubáčkem, Martin Dostál taky odehrál svoje. Cílem vyztužení pravé strany bylo zase, aby levá strana soupeře nevytvářela šance pro Davida Lafatu.“
Co jste vůbec stačil od čtvrtka udělat s týmem?
„Zabývali jsme se především navození pokud možno co nejlepší psychické atmosféry před zápasem. Chtěli jsme hráče mentálně nabudit, aby do zápasu šli jako jedno mužstvo, jako jeden chlap. Aby zápas oddřeli a odmakali, a to si myslím, že se podařilo.“
Přemýšlíte už do budoucna jako hlavní trenér Slavie?
„Samozřejmě by to byla další výzva, pro mě, pro mužstvo i pro celý náš tým. Ale nebudeme předbíhat. Já jsem dostal za úkol připravit mužstvo na Jablonec, myslím si, že až na vstřelení gólů, které by tu dnes znamenaly tři body, se to povedlo. Jsem rád, že jsme neprohráli a po relativně slušném výkonu uhráli remízu se slušným soupeřem.“
Nervozitu jsem samozřejmě cítil
Padla při rozhovorech s vedením varianta, že zůstanete u mužstva i dále jako hlavní trenér?
„Na tohle téma jsme se nebavili. Šlo vyloženě o toto jedno utkání. Možné je, že jsem nějaké úvahy v tomto směru brzdil i já sám. Ono stát se z ničeho nic trenérem Slavie a připravovat mužstvo na ligový start znamená velký tlak. Takže úvahy nešly tak daleko, abych přemýšlel, jestli za týden na Dukle, nebo v derby se Spartou budu já tím trenérem, který povede Slavii. Myslím si, že to není ani tolik o Poustkovi, jako o hráčích. Hráči dneska dostali určitou příležitost a teď to bude o nich i dál, jestli je fanoušci poženou za vítězstvími v dalších zápasech.“
Cítil jste před svou premiérou nějakou nervozitu?
„Nervozitu jsem samozřejmě cítil. A postupem času, jak se utkání blížilo, nervozita stoupala. Ale jakmile rozhodčí písknul do píšťalky, připadal jsem si jako v každém normálním utkání, které jsem doposud vedl jako trenér na jakékoli úrovni. Byl jsem ve svém živlu, snažil jsem se hráče motivovat, povzbuzovat a s nejlepším vědomím a svědomím udělat všechno pro to, abychom vyhráli.“
Během osmi měsíců jste vystřídal čtyři posty ve Slavii, která změna pro vás byla největší?
„Možná, že to díky této akci „kulový blesk“ ani tak nevnímám. Největším zásahem bylo asi léto, kdy Pavel Řehák skončil u juniorky a vedení rozhodlo, že bych to po něm měl převzít já.“
Je to velký skok?
„Je to až skoro nezdravě dynamické. Myslím si, že postupnými kroky by to bylo asi jednodušší, nebo i logičtější k široké veřejnosti. Říká se, že člověk má být ve správnou dobu na správném místě a u mě tomu asi tak bylo. Nestěžuju si na to, že jsem tu příležitost dostal. Když ji budu mít dál, budu samozřejmě rád, když ne, tak budu připravovat mužstvo se stejným vědomím a svědomím jako asistent nového trenéra.“
Martin Poustka. Foto: Michal Býček.
Podpora od fanoušků mi udělala velikánskou radost
„Jako každý chlap jsem ješitný a vzal jsem si to určitě osobně (smích). Udělalo mi to velikánskou radost, určitou podporu jsem od fanoušků cítil i během uplynulých dvou dnů. Negativní projevy odpadly, zmizely, a myslím si, že to na klukách bylo hodně vidět.“
Co může být víc, než slyšet své jméno od fanoušků?
„Vyhrát derby a své jméno slyšet právě po vítězném zápase se Spartou.“
Čekal jste v ochozech více diváků?
„I když přijde necelých pět tisíc diváků, tak stadion je hodně akustický a kotel je slyšet v každém koutě.“
Jak jste si užil děkovačku?
„Byl to pro mě také obrovský zážitek. Vždycky jsem ji viděl akorát z tribuny a i tak jsem z ní měl husí kůži. Teď jsem seděl přímo u fanoušků a viděl jsem na nich to odhodlání dovést nás v dalším zápase za vítězstvím. Právě proto si myslím, že taková děkovačka k tomu patří. A věřím, že děkovali fanoušci nám a zároveň jsme děkovali i my jim. Vše je spojené s výkonem mužstva. Když poroste výkon týmu, poroste počet diváků, poroste jejich podpora i děkovačka a tak dále.“
Slavia vyžaduje odolného trenéra
Stačil jste během těch dvou dnů myslet na to, že byste mohl Slavii trénovat déle?
„Absolutně si to nepřipouštím. Možná to souvisí právě s tím mým rychlým kariérním posunem. Upřímně trénovat Slavii a Spartu vyžaduje absolutně odolného trenéra. Nejsem si jistý, jestli jím už jsem. Musím přiznat, že bych byl samozřejmě rád, kdyby mi vedení dalo mandát do konce sezony. I třeba s tím, že Slavia od léta potřebuje odborně zdatného trenéra, který má řadu zkušeností. Mně by vůbec nevadilo, kdybych se vedle někoho takového mohl ještě nějaký pátek učit.“
Uvědomujete si, že jste převzal nejstarší český klub s bohatou tradicí a historií a není to jen o fotbale. Co to pro vás znamená?
„Slavia je klub s obrovskou historií, samozřejmě bych chtěl být součástí té novodobé historie, která Slavii čeká. Ale ta cesta je strašně dlouhá. Možná jsem i teď udělal něco pro to, aby Slavia mohla dále pracovat.
