Slavní hráči

Jan Košek (28. července 1884 – 30. prosince 1927) byl nejvýraznější postavou nejen slávistické, ale i české kopané na počátku minulého století. Za Slavii nastoupil v 302 utkáních a nastřílel v nich 812 branek, tedy v průměru téměř tři branky na jeden zápas. Slávistům pomohl ke třem prvenstvím v Poháru dobročinnosti (1910, 1911, 1912). Byl oporou týmu Čech, který zvítězil v mistrovství Evropy amatérů ve francouzském Roubaix 1911. Po skončení hráčské kariéry vykonával ve Slavii funkci sportovního náčelníka.
František Plánička (2. června 1904 – 20. července 1996) odchytal během své aktivní kariéry ve slávistickém dresu celkem 599 zápasů (z toho 196 ligových). Se Slavií získal 8 mistrovských titulů (1925, 1929 – 1931, 1933 – 1935, 1937) a postoupil do finále Středoevropského poháru v roce 1929. V reprezentaci odchytal 76 utkání (37krát byl kapitánem) v letech 1926 – 1938. Z fotbalového šampionátu v Itálii v roce 1934 se vrátil do Prahy jako vicemistr světa, mužstvo Československa vedl jako kapitán. Účastnil se opět jako kapitán i mistrovství světa 1938 ve Francii. V domácích pohárových soutěžích byl František Plánička šestkrát na straně vítězů (1926 – 1928, 1930, 1932 a 1935) a na mezinárodní scéně působil jako kapitán ve všech třech ročnících prestižního a slavného Poháru národů 1930, 1931 a 1937. Za svůj celoživotní rytířský postoj ke svému sportu obdržel v roce 1985 Čestný diplom fair-play světové organizace UNESCO pro rytíře světového sportu.
Franci Svoboda (5. srpna 1906 – 6. července 1948) byl oblíbeným kanonýrem, na jehož „dělovky“ se skládaly v šantánech kuplety. Patrně největší elegán mezi našimi profesionály. Ve Slavii působil v letech 1925 – 1929. Celkově za Slavii odehrál 479 zápasů a vstřelil v nich 381 branek. Celkem nastřílel 101 ligových branek a všechny v našem červenobílém dresu. Za reprezentaci odehrál 43 zápasů a vstřelil v nich 21 branek. Držitel stříbrné medaile z MS 1934 v Itálii.
Antonín Puč (16. května 1907 – 18. dubna 1988) byl střelcem především „významných“ gólů slávistických i reprezentačních dějin. Historicky první český fotbalista, který ve finále mistrovství světa vstřelil gól. Do Slavie Přišel Puč z SK Smíchov jako dorostenec a trenér Madden ho okamžitě postavil v derby proti Spartě. Dvakrát nejlepší střelec ligy: v roce 1927 a v ročníku 1928/1929, vždy se třinácti brankami. Celkově sehrál za Slavii 491 utkání a vstřelil v nich 437 branek. 112 ligových branek si připsal během svého angažmá ve Slavii, jedenáct ve Viktorii Žižkov. V červenobílém dresu hrál v letech 1925 až 1938. Za reprezentaci odehrál šedesát utkání. Majitel stříbrné medaile z MS 1934 v Itálii. Ve finále dal památnou branku střelu šajtlí z ostrého úhlu, kterou se Československo ujalo vedení. Účastnil se také MS 1938 ve Francii. Se 34 brankami držel dlouho reprezentační střelecký rekord.
Ferdinand Daučík (30. května 1910 – 14. listopadu 1986) rychlý, důrazný i technický levý obránce hrál ve Slavii v letech 1935 – 1941. Jako kapitán Slavie přebíral slavnou trofej pro vítěze Středoevropského poháru 1938. Se Slavií získal třikrát titul mistra ligy (1935, 1937 a 1940) a odehrál v jejím dresu 231 zápasů. Trenérské profesi se později věnoval v předních španělských klubech – Betis Sevilla, FC Sevilla nebo CF Barcelona.
Alexa Bokšay (27. března 1911 – 27. srpna 2007) přišel do Slavie z Užhorodu z Podkarpatské Rusi. Ve finále Středoevropského poháru 1938 podal mimořádný výkon a zasloužil se o vítězství Slavie nad Ferencvárosem 2:0. Vynikal zejména ve vzdušných soubojích a při chytání vysokých centrovaných míčů. Nástupce fenomenálního brankáře Františka Pláničky získal se Slavií čtyři mistrovské tituly (1940, 1941, 1942 a 1943).
Vlasta Kopecký (14. října 1912 – 30. července 1967) byl symbolem dlouhověkosti a klubové věrnosti. Skvělý střelec a fenomenální nahrávač Josefa Bicana ve Slavii prožil téměř devatenáct fotbalových let, od dubna 1932 až do září 1950 odehrál neuvěřitelných 953 zápasů (322 ligových) a vstřelil 715 branek (252 ligových). S touto střeleckou bilancí je členem Klubu ligových kanonýrů a v tabulce historicky nejlepších střelců ligy na druhém místě. Ve Slavii získal 9 mistrovských titulů a slavné vítězství ve Středoevropském poháru v roce 1938. S reprezentací byl u stříbrného úspěchu na MS 1934 v Itálii, v národním dresu bojoval o čtyři roky později i na MS ve Francii. Vlasta Kopecký je také slávistickým rekordmanem v počtu odehraných derby se Spartou (54 zápasů). Srdce jednoho z největších slávistických velikánů dotlouklo předposlední červencový den roku 1967. A to doslova. Legendární slávista zemřel na srdeční zástavu během utkání staré gardy Slavie na hřišti v Hlinsku. V červenobílém dresu, kterému byl věrný po celou svou fotbalovou kariéru.
Josef Bican (25. září 1913 – 12. prosince 2001) má bezkonkurenční postavení ve všech bilancích. Se Slavií se stal pětkrát vítězem ligy (1940, 1941, 1942, 1943 a 1947), desetkrát Králem ligových střelců (1938, 1939, 1940, 1941, 1942, 1943, 1944, 1946, 1947, 1948). Od roku 1937 do roku 1948 dal ve Slavii 395 ligových branek. Největšího úspěchu se Slavií dosáhl v roce 1938, kdy sešívaní vyhráli Středoevropský pohár ve finále s týmem Ferenczvaros Budapest. Za hranici hattricku se Josef Bican dostal hned několikrát: 4 branky v jednom utkání vstřelil dokonce dvacetkrát, 5 branek v jednom zápase se mu povedlo dát šestkrát, 6 branek v utkání jednou a sedm gólů do branky soupeře nasázel během jediného zápasu hned čtyřikrát. Kromě ligových zápasů (celkem 240) odehrál Josef Bican za Slavii dalších 274 pohárových a přátelských utkání, ve kterých vstřelil 714 branek. Celkem ve Slavii v 514 zápasech dal 1131 branek. Československo reprezentoval šestnáctkrát a vstřelil 18 branek. Josef Bican odehrál celkem 37 derby se Spartou a vstřelil v nich 35 branek. Poslední ligový zápas se Žilinou odehrál Josef Bican 20. listopadu 1955, bylo mu tehdy 42 let 1 měsíc a 26 dnů. Za jeho mimořádné fotbalové schopnosti mu Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků udělila titul Nejlepší kanonýr světa 20. století společně s Pelém a Seelerem (1997) a titul Nejčastější král střelců své země před Pelém a Romariem (2001).
Vojtěch Bradáč (6. října 1913 – 30. března 1947) znamenal spolehlivost. Souputník Pepiho Bicana a Vlasty Kopeckého nastřílel 155 ligových branek. 103 z nich bylo v dresu Slavie. Nejlepší ligový střelec v ročníku 1935 – 1936 se 42 brankami. Zasloužil se o vítězství Slavie ve Středoevropském poháru 1938. Celkem ve Slavii odehrál 289 zápasů a vstřelil v nich 266 branek. Ve Slavii také hrál jeho bratr Antonín Bradáč.
Ladislav Hlaváček (26. června 1925 – 21. dubna 2014) byl po Pučovi nejlépe střílející křídlo našich červenobílých dějin. V roce 1949 nastřílel 28 branek ve 26 ligových utkáních – na tento počet od té doby už žádný československý nebo český kanonýr v lize nedosáhl. Celkově odehrál za Slavii (Dynamo)178 zápasů a vstřelil v nich 148 branek. V reprezentačním dresu se představil patnáctkrát.
Jan Lála (10. září 1938) odehrál v našem dresu 402 zápasů, z toho 143 ligových. V Edenu hrál tento vynikající pravý obránce s přestávkami 12 let. Symbol klubismu, Slavii zůstal věrný, i když spadla do druhé ligy. V reprezentačním dresu odehrál 37 zápasů. Do historie vstoupil mimořádným výkonem, kdy na MS 1962 v Chile jako hráč druholigové Slavie (Dynama) excelentně uhlídal španělské levé křídlo světové úrovně Genta. Držitel stříbrné medaile z tohoto šampionátu, ve finále proti Brazílii nemohl nastoupit kvůli zranění.
František Veselý (7. prosince 1943 – 30. října 2009) působil ve Slavii v letech 1953 – 1962 jako žák a dorostenec, 1965 – 1980 jako hráč ligového mužstva. Vynikající, rychlý, technicky vybavený pravý křídelní útočník odehrál v červenobílém dresu 920 zápasů (414 ligových) a vstřelil 250 branek (61 ligových). Jako kapitán Slavie dovedl mužstvo k vítězství v Českém poháru v roce 1974 a do finále Československého poháru. V reprezentaci odehrál František Veselý 34 utkání, má zlatou medaili z ME 1976 v Jugoslávii. Slávistický dres oblékal jeho otec František, jeho syn František i jeho dva vnuci.
Dušan Herda (15. července 1951) přišel do Slavie jako sedmnáctiletý ze slovenských Topoľčan. Klasické levé křídlo s tvořivými schopnostmi. Ve Slavii od 1968 do 1980. V časech svého působení ve Slavii exekutor pokutových kopů. V roce 1974 se podílel na zisku Českého poháru. V lize za Slavii nastoupil ve 223 zápasech. Celkově v červenobílém dresu odehrál 564 zápasů a vstřelil v nich 242 branky. V roce 1976 byl členem reprezentačního mužstva Československa, které získalo titul mistra Evropy na šampionátu v Bělehradě.
Peter Herda (25. listopadu 1956) byl podle odborníků i fanoušků mimořádný talent. Do Slavie ho přivedl starší bratr Dušan. Většinu ze 110 ligových branek nastřílel v našem červenobílém dresu, ve kterém působil od roku 1974 do roku 1983. V ročníku 1981 – 1982 nejlepší ligový kanonýr s patnácti brankami. V lize za Slavii odehrál 223 zápasů, celkově si připsal v sešívaném dresu 495 zápasů a vstřelil v nich 297 branek.
Ivo Knoflíček (23. února 1962) byl pokračovatel tradic Puče a Hlaváčka a také oblíbenec ochozů. V letech 1981 – 1988 a 1994 – 1995 sehrál v červenobílém dresu celkem 342 utkání (165 ligových), ve kterých vstřelil 173 branek. V sezoně 1984/1985 se stal Králem ligových střelců, když nastřílel 21 branek. Reprezentační dres oblékl 38krát a nastřílel v něm 8 branek.
Pavel Kuka (19. července 1968) je považován za klasické „dítě klubu“. Červenobílý dres oblékal od svých šesti let. V roce 1994 byl vyhlášen Fotbalistou roku, majitel stříbrné medaile z EURA 1996 v Anglii, vítěz Poháru ČMFS se Slavií v sezoně 2001/2002. 153 ligových branek ho řadí v Klubu ligových kanonýrů na šestnácté místo. 94 gólů dal v dresu Slavie, devět během vojny v RH Cheb a 50 gólů v rámci svého angažmá v Německu. Za Slavii odehrál 431 zápasů, z toho 225 ligových.
Vladimír Šmicer (24. května 1973) odehrál ve Slavii 212 zápasů, z toho 105 ligových. Se Slavií získal tři mistrovské tituly (1996, 2007 a 2008). Slávistický dres oblékal v letech 1987 – 1996 a 2007 – 2009. Po mistrovství Evropy v Anglii v roce 1996, odkud si přivezl stříbrnou medaili, odešel do zahraniční. S RC Lens se stal mistrem francouzské ligy, s FC Liverpool vítězem Anglického poháru 2001, vítězem Poháru UEFA 2001, vítězem Superpoháru UFA 2001 a vítězem Ligy mistrů 2005. Zúčastnil se také evropského šampionátu 2000 a výrazně se podílel na třetím místu na EURO 2004 v Portugalsku.
Stanislav Vlček (26. února 1976) přišel do Slavie v létě 2004 z Dynama Moskva. Na konci roku 2007 odešel do Anderlechtu Brusel, aby se zase v létě 2009 vrátil do Slavie, kde symbolicky na podzim 2012 ukončil svou bohatou profesionální kariéru. Člen klubu ligových kanonýrů (106 gólů) odehrál v červenobílém dresu 301 zápasů, z toho 167 ligových. Měl lví podíl na historickém postupu Slavie do základní skupiny Ligy mistrů UEFA díky dvěma brankám do sítě Ajaxu.