Počátky klubu

Odkud se vzalo jméno našeho klubu?

Staroslovanská bohyně chránící úrodu a území měla jméno Sláwa a „staří latiníci a vzdělanci“ ji zvali Slavia. My jsme Slavie! Pokřik našich ochozů si dokážeme snadno vybavit. Ale, jak jsme vlastně ke svému jménu „přišli“?

Bohyně Slavie na nás od roku 1919 shlíží z vůbec první stokorunové bankovky republiky Československé. Víme, že Alfons Mucha mytologii nezkoumal a nepoužil. Alfons Mucha (přítel jiného malíře, slávisty a předsedajícího Spolku Mánes Jana Preislera), zvolil si za předlohu Jopsephine Craneovou, dceru prvního amerického vyslance v Československu.

Motivy bohyně Slavie lze stopovat i v Národním divadle, ale historická podoba tu není. Proč? Bohyně Slavie byla jen popsána, nikoli vypodobněna.

Už od revolučního roku 1848 začala česká omladina soustředěná v Literárním a řečnickém spolku hájit práva krve Slovanů. Už v roce následujícím se přihlásila ke Karlu Havlíčkovi Borovskému. Záhlavím svých listů a prohlášeních: „Barva naše, červená a bílá – dědictví mé, poctivost a síla!“

K heraldickým barvám českých králů, snad shodou okolností, přidávali se nadšení studenti dorazivší k pražským studiím ze Slavonie. A právě území obilnice dnešní části Chorvatska a Srbska, mezi řekami Dunajem, Drávou a Sávou, ohraničené městy Osijek, Novi Sad a Bělehrad, vyznávalo svou bohyni chránící úrodu a území. A to prý už z dob začátků novověku, kdy Slavonie byla součástí Říše Římské a zvána latinsky Panonií. Jejich bohyně Sláwa zase v latinsky psané literatuře transkribována jako Slavia.

Tato část země osídlená Slovany byla ohromná. Žádné jiné etnikum neosídlovalo tak velké prostory jako byla střední a jižní Evropa i dálný ruský východ. Čech uslyšel, že toto všechno je naše slovanská země! Slované, snad odvozeni svým jménem od této bohyně, přinesli nejen hrdost do našich krajů, ale i zvyky. Dožínky, lidové kroje, místní hudbu a legendy. Hrdost ale dominovala. Slovanský vliv nebyl k zastavení. Ani u nás. Panslavistická pěticípá hvězda postavená na špičku se stala symbolem. Než se dostala na náš dres, tak naši „otcové zakladatelé“ museli zvažovat a také znát.

Bohové starých Slovanů, Sláva Bohům (z Polska), Slawa nám! Slávy dcera (od Jana Kollára s podporou P. J. Šafaříka). V Řečnickém a literárním spolku (už nazvaném Slavia) se předčítal Kollár – Sláwa Bohyně, Původ jména Slawůw čili Slawjanůw (sepsáno už 1839). Studenti z roku 1848 neumdlévali a nacházeli pokračovatele, kolem roku 1880 už nacházíme jména a s nimi rody, co budou u základů našeho klubu SK Slavia Praha. Ten převezme automaticky i takové základy Literárního a řečnického spolku stejného jména, že aktivním členem tu bude jen ten, co prokáže alespoň padesát procent slovanské krve. Červená a bílá zůstávají, hvězda postavená na špičku rovněž. Členové Slavie v samých začátcích zpívali oslavně slovanský chorál (dodnes je ta melodie hymnou Polska a dlouho byla i za časů Jugoslávie):

Hej Slované! Ještě naše slovanská řeč žije!
Pokud naše věrné srdce pro náš národ bije!
Žije! Žije duch slovanský, bude žít na věky!
Hrom a peklo! Marné vaše proti nám jsou vzteky!

To všechno se muselo stát, než náš milovaný klub SK Slavia, stal se pro nás také bohyní!

VĚSTNÍK

Bohyni Slavii umístil do hlavičky klubového věstníku v roce 1901 malíř Alfons Mucha. V jednom erbu vidíme cyklistické kolo, jako připomínku sportovních počátků klubu. V druhém erbu jsou představeny sporty, kterým se Slavia věnovala – bandyhokej, tenis, kriket. V ruce pak drží fotbalový míč. Na pozadí můžeme vidět letenskou pláň, kam přišla Slavia v roce 1897 a v roce 1901 si na ni postavila první fotbalovou tribunu. Tu malíř ale nenakreslil, ačkoli v době vydání věstníku již stála.

SOCHA

Na Střeleckém ostrově byla vztyčena obrovská socha Slavie. Dokonce dvakrát. Slavia je bohyně slovanské vzájemnosti a její několikametrová socha tu byla umístěna u příležitosti oslav položení základního kamene Národního divadla. Podruhé se tu socha objevila během prvního sokolského sletu, který se na Střeleckém ostrově konal v roce 1882. Společnost Slavii dělala socha Čechie.

STOKORUNA SLAVIA

Bohyni Slavii nakreslil Mucha jako reklamní plakát pro Pojišťovnu Slavia. Kresba se pak ocitla i na prvorepublikových bankovkách.

PŘÍSAHA U NOHOU SLAVIE

Bohyně Slavia se objevila i ve slavné Slovanské epopeji. Na obraze „Přísaha omladiny“, kde omladina slibuje věrnost u slovanské lípy. Omladina bylo sdružení mladých pokrokářů, mezi jejichž vůdčí představitele patřili členové lit. a řečnického spolku Slavia například Alois Rašín, nebo Antonín Čížek.

OBRAZ ALFONSE MUCHY – BOHYNĚ SLAVIE

Portrét Josephine Crane Bradley jako Bohyně Slavie od Alfonse Muchy.

Na počátku bylo kolo

První fotografie zakladatelů Slavie z Národních listů. 1. předseda Jaroslav Hausmann je v baretu uprostřed. Foto: Archiv Slavie.

Rok 1893. Zakladatelé našeho klubu – Akademický cyklistický odbor Slavie. Poprvé vidíme doklad o klubové vlajce. Ta byla prvním artefaktem klubu, který byl přihlášen jako „zákonem chráněný“ a později i evidován Patentovým úřadem Republiky československé. Na fotografii vidíme, že hvězda je špičkou nahoru. Teprve pootočením o 90 stupňů (na stožáry a žerdě se upevňovala ve vodorovném směru špicí po větru) zaznamenáváme hvězdu špičkou dolů. Tak, jak se objevila poprvé na dresech fotbalistů v roce 1896. Foto: Archiv Slavie.

Rok 1898. Nejstarší foto Slavie na Letné. Ještě na pronajatém pozemku zhruba dvě stovky metrů od pozdějšího vlastního stánku s tribunou a ochozy byla zvěčněna klasická sestava. V horní řadě uprostřed brankář, nejstarší ze sedmi bratří Vosátků, vedle něj obránci Stöckel a Strádal, uprostřed zleva záložní řada Pressler, Hrabě, Krýž a dole zleva útok Moučka, Setzer -Bloomer, kapitán mužstva Freja, Kindl a Heuschneider (později přijal české jméno Hajský). Foto: Archiv Slavie.

Rok 1899. Slavia poprvé reprezentuje. Doplněna brankářem Sparty Prokopem (černý dres a S na prsou) sama v klubových dresech nastupuje v Prátru k zápasu Vídeň – Praha. Duel končí smírně 2:2, když naše góly dává Setzer. Ten z obdivu k nejlepšímu fotbalovému profesionálovi Albionu používá jako své druhé jméno Bloomer. Foto: Archiv Slavie.

Rok 1901. Otevření nového hřiště s tribunou na Letné 15. září a přátelský otevírací zápas Slavia - Allemania Pforzheim 15:2. O měsíc později 19. října nedávný kapitán Slavie MUC Karel Freja je zvolen do čela českého fotbalu jako první oficiální předseda. Foto: Archiv Slavie.

Rok 1903. Do Slavie přichází kanonýr Jan Košek, první český fotbalista jehož věhlas byl mezinárodní. Horní řada zleva: A. Pressler, Hrabě, Hejda, Dr. Práchenský, Žabokrtský, Veselý. Prostřední řada zleva: Krummer, J. Benda, Setzer-Bloomer, Košek. Dolní řada: Baumruk, Vaněk. Foto: Archiv Slavie.