S fanoušky jsme silnější!
7. 12. 2016, Redakce
PRAHA - Celé léto a podzim se na stadionu i v médiích setkáváte nejen s našimi hráči, ale i s některými z vás, fanoušků, kteří se zúčastnili focení našich vizuálů. Příběh každého z nich je trochu jiný, ale jedno mají společné - Slavii mají ve svém srdci!
Slavii beru jako součást mého každodenního života. Například když jdu do školy, tak potkávám fanoušky konkurenčních klubů a to už začíná to klasické handrkování, čí klub je nejlepší. To je vlastně každý den a je to nekonečný boj. Když si jdu ven zahrát fotbal, tak si na sebe beru červenobílý dres anebo triko, jak slávistické, tak Tribuny Sever. Když jsem na facebooku, projíždím všechny možné slávistické stránky, samozřejmě sleduji i hokej a futsal, abych měl přehled o mém klubu.Chodím skoro na každý domácí zápas v Edenu, na Tribunu Sever a vždy se snažím fandit ze všech sil, jak to jen jde. Můj děda byl velký slávista, a tudíž sem musel být i já. Bohužel děda zemřel a nestihl mě vzít ani na fotbal, takže jsem Slavii podporoval hlavně u televize, protože bohužel moji rodiče nefandí a nemají k fotbalu a ke Slavii vztah.
Můj první zápas v Edenu byl s Hajdukem Split, když se mi podařilo přemluvit tátu, aby se mnou šel. Pravidelně jsem začal chodit od minulé sezony s kamarády a věřím, že budu chodit na utkání až do smrti.
Dominik Vobr, fanoušek Slavie
Je mi 29 let, pocházím z Českého Krumlova a na Slavii jezdím zhruba od 14 let. Pamatuji ještě zápasy na Strahově, ale starý Eden jsem už bohužel nezažil. Slavii jako tým jsem začal vnímat v brzkém mládí. Nejspíše mě zaujala ofenzivní hra a ty nejkrásnější červenobílé dresy na světě s hvězdou na prsou.
Dnes už bydlím v Praze a nevynechám jediný zápas svého klubu. Co ke Slavii cítím, nejde vyjádřit slovy. Slavia je část mého života. Nejlepší pocity zažívám, když jsem se svými přáteli na stadionu a mohu podpořit náš milovaný klub. Ať žije Slavia a její nesmrtelní fanoušci. SKS!
Filip Hladík, fanoušek Slavie
Slávistu ze mě udělali trenéři a spoluhráči v přípravce FSC Libuš, ale poprvé na zápas jsem se dostal až se svým tátou na Anderlecht, ještě na Strahově v roce 2005. Domácí utkání Slavie jsou pro mě svátkem, který má absolutní prioritu a vždy se snažím vše domluvit tak, abych mohl být na stadionu.
František Čejka, fanoušek Slavie
František Čejka, fanoušek Slavie
Dominik Vobr, František Čejka a Filip Hladík na našem vizuálu Spolu jsme silnější
