Může se stát cokoliv, nevěší hlavu Frydrych
19. 8. 2016, Redakce
PRAHA - Do zápasu nastoupil neplánovaně v deváté minutě, když nahradil zraněného Jana Mikulu. Ve druhé půli byl pak ze slávistů nejblíže brance, trefil však pouze břevno. „Bohužel to nedopadlo. Máme takové období, kdy nám tam moc nepadá,“ klopil hlavu Michal Frydrych. Před odvetou ale Slavia zbraně neskládá. „V Bruselu to bude těžké, ale může se stát cokoliv,“ ví obránce Slavie.
Jak byste utkání zhodnotil?„Vstoupili jsme do něj sebevědomě a Anderlecht jsme do ničeho nepouštěli. Byl sice silný na míči, ale ty situace jsme uhlídali. Nevyužili jsme vlastní šance a o přestávce nás trenér upozorňoval, ať nic nepodceníme, že to samo nepůjde. Bohužel jsme v 50. minutě dostali gól, který Anderlecht uklidnil.“
Rozhodla první inkasovaná branka?
„Hnali jsme se pak dopředu a Anderlecht měl více místa. Už jsme asi nedodržovali, co jsme měli. Před druhým gólem jsme stále mohli hrát, ale ten nás ještě víc zmrazil. Chtěli jsme na hřišti nechat všechno, bojovali jsme až do konce, ale nepodařilo se nám žádnou branku vstřelit. Myslím, že se s nimi dal uhrát lepší výsledek než 0:3.“
Byla na vině nezkušenost nebo nekoncentrovanost mužstva?
„Může to být i nezkušeností, ale jsme natolik silní, že by se nám to nemělo stávat. Měli jsme šance, které jsme mohli využít. Že by to bylo v hlavách, to si nemyslím. Vstoupili jsme do zápasu dobře, ale ve druhém poločase jsme možná doufali, že se to udrží. Jenže samo to nikdy nepůjde.“
Vy sám jste měl ostatně dvě nebezpečná zakončení. Co chybělo?
„Už ta střela v prvním poločase šla lépe trefit. Ve druhém poločase jsem zasáhl břevno. Nevím, jestli to brankář vytlačil, nebo šel míč rovnou do břevna, ale bohužel to nedopadlo. Máme takové období, kdy nám tam moc nepadá.“
Do utkání jste šel neplánovaně už v deváté minutě, co se vám honilo hlavou?
„Byl jsem klidný, neměl jsem čas myslet na to, kdo proti nám stojí. Šel jsem rovnou ze střídačky, nebyl jsem pořádně rozehřátý, jenom jsem se chvilku rozcvičil u lajny. Myslím, že jsem se do toho celkem dostal.“
Co vám pomohlo, že jste se tak rychle dostal do zápasu?
„Rozcvičujeme se všichni společně. Pak hrajeme s ostatními náhradníky nějaké bago, abychom se udrželi v teplotě. Už jsem to zažil v Ostravě, kde jsem takhle brzy naskočil na pravého beka. Pro člověka je potom lepší, jde tam uvolněný.“
Nastoupil jste na postu pravého obránce, vaše pozice je ale spíš na stoperu. Co vám vyhovuje více?
„Stoper je mi víc vlastní, ale na beku se také snažím. Vím, co ode mě trenér čeká. I když nejsem ofenzivní typ, který by lítal nahoru dolů. Hraji tam, kde mi dá trenér šanci. Těšil jsem se, že si zahraji Evropskou ligu. Takže teď mě mrzí, jak to dopadlo.“
Příští čtvrtek vás čeká odveta v Belgii. Je postup Slavie do základní skupiny utopií?
„Není, je to fotbal, i když v Bruselu to bude těžké. Na druhou stranu tam Rostov vyhrál dva nula. Může se stát cokoliv.“
