Levý obránce? Musel jsem si chvíli zvykat, říká Jaromír Zmrhal
22. 1. 2017, Redakce
EDEN – Teploty hluboko pod bodem mrazu, umělá tráva i jiný post v sestavě. To byly změny oproti poslednímu přípravnému zápasu, se kterými se musel popasovat Jaromír Zmrhal v sobotním duelu s Viktorií Žižkov v Edenu.
„Přípravu jsme začali několika tréninky tady v Edenu, potom jsme odletěli do Číny, kde bylo úplně jiné počasí, a před pár dny jsme se vrátili do Prahy a zase si zvykáme na zimu a na umělku, protože na soustředění jsme trénovali na přírodní trávě. A za týden nás čeká další soustředění ve Španělsku, kde budeme zase trénovat na trávě,“ rozebírá právě probíhající přípravu Jaromír Zmrhal. Jak zvládáte změny prostředí ze zimy do tepla a zase naopak?
„Vždycky to trvá tak dva tři dny než si člověk zvykne. V Číně to bylo taky tak než jsme se v uvozovkách rozdýchali, protože tam byl úplně jiný vzduch. Ale dá se to zvládnout.“
Zejména teplotní změny jsou velké, jak se s tím váš organismus vypořádal?
„Změny jsou velké, to je pravda. Když jsme se o tom bavili s klukama, tak jsme měli spíš trochu problém se spaním, než jsme si to přehodili a zvykli si na to, protože tam bylo plus sedm hodin. Teď po návratu zase vstáváme jakoby dříve, ale není to nic hrozného.“
A který časový posun byl horší? Tam nebo zpátky?
„Pro mě asi ten zpátky. Protože teď chodím spát brzy a vstávám ještě dřív, takže tím je to horší.“
A podepsalo se to na vás v zápase s Viktorkou Žižkov?
„To si nemyslím. Všichni jsme vyspalí, měli jsme už dost času, abychom se dostali zpátky. Navíc jsme měli i sraz na zápas v pozdější dobu, takže to bylo v pohodě.“
Jak byste zhodnotil soustředění v Číně? Vypadalo to na ideální tréninkové podmínky...
„Máte pravdu. Hotel byl výborný, k dispozici jsme tam měli asi čtyři hřiště, což bylo skvělé. A hlavně samozřejmě přírodní tráva.“
Stačili jste si to prostředí užít i jinak než po fotbalové a tréninkové stránce?
„Většinou jsme byli na hotelu nebo na hřišti, ale měli jsme i příležitost podívat se do města. Je to úplně jiné než tady u nás.“
Byl jste předtím v Číně? Co bylo pro vás nejzajímavějším zážitkem?
„Nikdy jsme tam nebyl, bylo to poprvé. Nejvíc asi bylo, když jsme měli celodenní výlet na pláž. Cestovali jsme rychlovlakem, takže jsme viděli skoro celý ostrov, protože jsme přejížděli na druhou stranu. To byl asi ten největší zážitek.“
Obecně je známo, že pokud by přišla zajímavá odpovídající nabídka, zřejmě byste dostal svolení ze Slavie odejít do nového angažmá. Jak to prožíváte?
„Prožívám to úplně stejně jako naposledy, když ta nabídka přišla. Teď ale nepřišla na mě, ale na jiného hráče. Vedení ji odmítlo. Co se týká mě, tak zatím nic nepřišlo, takže to nemusím nijak řešit.“
A jak moc to řešíte?
„Samozřejmě že jsem se ptal, zejména když se na internetu objevily zmínky o tom, že některé týmy mají o mě zájem. Tak jsem se ptal, co je pravda a co není. Ale určitě to není tak, že bych manažerovi volal každý den s tím, jestli je nějaká nabídka nebo není.“
Vedení odmítlo přestup Tondy Baráka. Je to nějaké znamení ambic klubu?
„Nevidím do toho, jakou má vedení dohodu s Tondou Barákem. Ale Tonda je výborný hráč a Slavia ho potřebuje.“
V zápase s Viktorkou Žižkov vás trenér zkoušel na levém beku. Bavili jste se o tom s trenérem, že je to varianta, když by byli Flo a Švento zranění?
„Byl jsem na tom postu teď dva dny před zápasem na tréninku, takže to může být varianta, když se nám leví beci zraní. Někdo tam za ně musí naskočit.“
Jak velká to pro vás je změna?
„Je tam větší zodpovědnost směrem dozadu, než když hraju záložníka. Takže jsem si musel chvíli zvykat a ještě si asi zvykat budu, jestli se tam ani jeden nevrátí.“
