Jiří Sodoma je spoluhráčem svého patrona z náboru Karla Pitáka
23. 4. 2014, Redakce
PRAHA/EDEN - V poslední době toho má Jiří Sodoma za sebou hodně. Na podzim válel v dresu Slavie U19, je důležitým členem reprezentačního výběru do 19 let a přes juniorku sešívaných se v současnosti dostal až do A-týmu. Proti Mladé Boleslavi se už objevil v lize na lavičce, následoval první start v utkání s Jabloncem nebo nominace do derby na Spartě. . „Když jsem ve Slavii začínal, nikdy by mě ani nenapadlo, že se někdy do áčka dostanu. Byl to velký sen, ale uteklo to celkem rychle a je z toho realita,“ říká v rozhovoru odchovanec Jiří Sodoma.
Kdy jste se dozvěděl o přesunu do A-týmu a jak jste reagoval?„Zhruba před čtrnácti dny, kdy mi to zavolal trenér Poustka. Bylo to pro mě určitě velké překvapení. Vůbec jsem to nečekal. Hned, jak jsem se to dozvěděl, tak jsem to zavolal tátovi.“
Na podzim jste hrál za dorost, po zimní přestávce jste se objevil v juniorce a teď trénujete s áčkem. To je asi velký skok, že?
„Docela jo (úsměv). Je to i velký rozdíl. Hlavně v rychlosti hry, agresivitě a nasazení. S dorosteneckým fotbalem se to nedá srovnat. Navíc, když má člověk kolem sebe hráček jako Černý, Lička, Piták nebo Necid, tak je to obrovská zkušenost.“
Proti Mladé Boleslavi jste byl poprvé na lavičce, jak jste si to užil?
„Byla to velká zkušenost. Nebyl jsem zvyklý mít sraz takovou dobu před zápasem. Potom jsme měli s týmem oběd, byli jsme na hotelu a připravovali jsme se na zápas. Navíc atmosféra, kterou na stadionu vytvořili naši fanoušci, byla skvělá. Žádný jiný tým v Gambrinus lize takové fanoušky nemá.“
Atmosféru jste potom mohl okusit i jako hráč přímo na hřišti a navíc doma v Edenu proti Jablonci...
„Užil jsem si to moc. Byl to první start v áčku, jsem rád, že jsem nastoupil právě doma v Edenu před našimi skvělými fanoušky.“
Jak vůbec probíhal váš první start? Jaké byly pokyny od trenéra?
„Že bych mohl nastoupit jsem vůbec nečekal. O to větší radost jsem z toho měl. Trenér mi říkal už asi v 60. minutě, že se mám pořádně připravit, honily se mi v hlavě různé myšlenky a přepadla mě i trošku nervozita. Pokyny od trenérů byly jednoduché, jdi a připrav gól.“
Následovalo derby na Spartě, do kterého jste byl nominovaný. To musel být velký zážitek, že?
„Obrovský! Bylo vyprodáno, byla fantastická atmosféra. Jen škoda toho výsledku.“
Jaké vypadají tréninky pod trenérem Pastoorem?
„Jsou hodně herní formou. Trenér nás nutí, abychom věřili v sami sebe. Jedině tak můžeme uspět a pomýšlet na vyšší příčky.“
Navíc když kromě hráčů s vámi u A-týmu spolupracují takové legendy jako Vladimír Šmicer, Stanislav Vlček nebo Karol Kisel...
„Všichni to byli výborní hráči, předávají nám hodně zkušeností a radí nám, jak máme řešit určité situace. Je dobře, že tyto lidi s velkým slávistickým srdcem jsou v klubu.“
Vy jste přišel do Slavie díky náboru. Na něm byl navíc patronem Karel Piták. Hovořili jste o tom spolu?
„Kájovi jsem to hned říkal, ale tak to ve fotbale chodí. Ten nábor si pamatuji, když jsem přišel na hřiště a viděl jsem ho, šel jsem si hned pro podpis.“
Na jaře vás pravděpodobně čeká s reprezentací do 19 let kvalifikace o postup na mistrovství Evropy. Jak se těšíte a jak vidíte šance na postup?
„Máme poměrně těžkou skupinu, ale i tak můžeme postoupit. Hodně bude záležet na tom, jak do turnaje vstoupíme. Pokud zvládneme první zápas, určitě můžeme na postup pomýšlet.“
V áčku teď máte jiné starosti, bojuje se o záchranu v lize. Jaká je atmosféra v týmu?
„Situace jednoduchá není, ale nikdo nepochybuje o tom, že to zvládneme. Trenér Pastoor nás nutí, abychom mysleli pozitivně, pokud budeme hrát s takovým nasazením a agresivitou jako proti Plzni, tak máme určitě šanci proti všem soupeřům v lize.“
