Jan Kočí vyhlíží zahraniční turnaje
6. 9. 2017, Redakce
Trénování v kategorii mladších přípravek přináší různá úskalí, ale také hodně radosti. O trénování malých dětí, přípravě na zápas i úspěších se rozpovídal trenér týmu U9 Jan Kočí. Jeho tým v nastávající sezoně čekají první turnaje v zahraničí. „ Je to takové motivační, moc se na ně těšíme,“ říká trenér sešívané přípravky.
Každá trenérská kategorie má svá specifika. Jaká jsou u kategorie U9?„V této kategorii je ještě potřeba přitáhnout děti k fotbalu nebo všeobecně ke sportu. To je asi hlavní cíl, i když se to hodně tvoří i dříve. Teď už to také začíná konečně vypadat jako fotbal, což se třeba u U7 úplně říci nedalo, ale bylo to také kouzelné. Už jsou také vidět nějaké hezké akce, co mě zahřejí u srdce. Ta specifická složka je hodně v tom, že by to vše mělo být o zaměření na každého hráče zvlášť a řešení jeho vývoje individuálně.“
Řeší se už i u tak mladých hráčů kondiční rozvoj?
„Kondiční složka přichází s tím, že všechno dělají s míčem. Když jsou unavení, dojdou se napít, pak přijdou úplně odpočatí a můžou dělat všechno úplně naplno. Nějaká kondiční složka přichází sama s tempem cvičení.“
Důležitou složkou je psychická stránka…
„Psychologie je zásadní složkou všeho tajemství trénování mladších dětí. Když bude dítě dobře nastavené v hlavě, například to, že vás dítě jako trenéra „hltá“, možná někdy i více než mámu s tátou, tak je to skvělé. Když si ty děti omotáte kolem prstu, tak si s nimi můžete dělat prakticky co
„Psychologie je zásadní složkou všeho tajemství trénování mladších dětí. Když bude dítě dobře nastavené v hlavě, například to, že vás dítě jako trenéra „hltá“, možná někdy i více než mámu s tátou, tak je to skvělé. Když si ty děti omotáte kolem prstu, tak si s nimi můžete dělat prakticky co
chcete a dobře je směrovat.“
Když bude v této kategorii dobrý trenér a nebude dobrý psycholog, tak nebude slavit úspěch?
„Záleží také na složení mužstva. Žádná nová cvičení moc vymyslet nejdou. Rodiče dětí, které sem přivádíme z jiných klubů, říkají, že ta cvičení jsou docela podobná. Jsou třeba pestřejší, máme jich více, ale jde o to, jak s těmi dětmi pracujeme. Když řekneme, že jdeme dělat soutěž, děti jsou úplně v jiném světě. Ale i když se řekne, že nejdeme na soutěž, tak jedou stejně naplno, protože už je máme tak nastavené, že jsou strašně učenliví. Můj tým je v tomhle fantastický.“
„Záleží také na složení mužstva. Žádná nová cvičení moc vymyslet nejdou. Rodiče dětí, které sem přivádíme z jiných klubů, říkají, že ta cvičení jsou docela podobná. Jsou třeba pestřejší, máme jich více, ale jde o to, jak s těmi dětmi pracujeme. Když řekneme, že jdeme dělat soutěž, děti jsou úplně v jiném světě. Ale i když se řekne, že nejdeme na soutěž, tak jedou stejně naplno, protože už je máme tak nastavené, že jsou strašně učenliví. Můj tým je v tomhle fantastický.“
Hodně se řešilo, zda je vhodné u přípravek zveřejňovat výsledky. Řeší třeba už hráči v tomto věku, jaký byl výsledek utkání?
„Už jsou ve věku, kdy to dobře vědí. Je škoda, když se jim to připomíná z venku. Oni musí chtít vyhrát každý zápas, je jedno, jestli to je přátelák nebo ne. I kdyby to mělo být třeba jen kámen-nůžky-papír, tak by měli být naštvaní, že nevyhráli. Co se zveřejňování výsledků týče, tak toho zastánce nejsem. Já bych řešil jednotlivě ten zápas. Vyhrál jsem ho, super, ale je jedno, jestli to má nějaký vliv na tabulku. Samozřejmě jiná otázka jsou turnaje, tam je to trochu specifické, ale takhle v sezoně… Každý zápas chceme vyhrát, ale tabulky bych nedělal.“
„Už jsou ve věku, kdy to dobře vědí. Je škoda, když se jim to připomíná z venku. Oni musí chtít vyhrát každý zápas, je jedno, jestli to je přátelák nebo ne. I kdyby to mělo být třeba jen kámen-nůžky-papír, tak by měli být naštvaní, že nevyhráli. Co se zveřejňování výsledků týče, tak toho zastánce nejsem. Já bych řešil jednotlivě ten zápas. Vyhrál jsem ho, super, ale je jedno, jestli to má nějaký vliv na tabulku. Samozřejmě jiná otázka jsou turnaje, tam je to trochu specifické, ale takhle v sezoně… Každý zápas chceme vyhrát, ale tabulky bych nedělal.“
Vnímají děti rivalitu mezi kluby?
„Je to hodně vlivem okolí. Samozřejmě ho rodiče vezou v autě a řeknou mu: Jedeš na zápas se Spartou, je to speciální utkání, musíš tam nechat všechno. V žádném jiném zápase to není takové, ale tady je to důležité. Ale je to přirozené, že když je hráč ve Slavii, tak ten zápas musí cítit.“
„Je to hodně vlivem okolí. Samozřejmě ho rodiče vezou v autě a řeknou mu: Jedeš na zápas se Spartou, je to speciální utkání, musíš tam nechat všechno. V žádném jiném zápase to není takové, ale tady je to důležité. Ale je to přirozené, že když je hráč ve Slavii, tak ten zápas musí cítit.“
Měl jste možnost porovnat trénování v Čechách a v zahraničí?
„Třeba ve Španělsku je úplně jiný styl, je to hodně o povídání si, o přihrávkách, o takovém samostatném vývoji toho kluka, oni si ho jen tak nějak vedou. Samozřejmě se bavíme o jiném fotbalovém světě, mnohem širší základně. Mají to takové týmovější a uvnitř jsou ty individuality. Pak je třeba německá škola, kde je to hodně nadrilované, hodně opakování, dlouhé tréninky, dřina. Všechny ty školy mají něco do sebe a když vyjedeme na zahraniční turnaj, tak je konfrontace skvělá, to doma neseženeme.
„Třeba ve Španělsku je úplně jiný styl, je to hodně o povídání si, o přihrávkách, o takovém samostatném vývoji toho kluka, oni si ho jen tak nějak vedou. Samozřejmě se bavíme o jiném fotbalovém světě, mnohem širší základně. Mají to takové týmovější a uvnitř jsou ty individuality. Pak je třeba německá škola, kde je to hodně nadrilované, hodně opakování, dlouhé tréninky, dřina. Všechny ty školy mají něco do sebe a když vyjedeme na zahraniční turnaj, tak je konfrontace skvělá, to doma neseženeme.
V čem nejvíce ztrácíme v porovnání se zahraničními týmy?
„My jsme ještě neměli možnost v téhle kategorii zažít srovnání se zahraničními soupeři, ale samozřejmě jiní trenéři jezdili ven. Je to hlavně o rychlosti práce s míčem, všechno je to o stupínek rychlejší. My jsme doma zvyklí, že jsme ti rychlejší my. Čím jsme my tady pro ostatní, tím jsou v zahraničí pro nás. Bohužel jsou ještě o chlup dál.“
„My jsme ještě neměli možnost v téhle kategorii zažít srovnání se zahraničními soupeři, ale samozřejmě jiní trenéři jezdili ven. Je to hlavně o rychlosti práce s míčem, všechno je to o stupínek rychlejší. My jsme doma zvyklí, že jsme ti rychlejší my. Čím jsme my tady pro ostatní, tím jsou v zahraničí pro nás. Bohužel jsou ještě o chlup dál.“
Kromě trénování máte ve Slavii ještě funkci pedagoga. V čem to spočívá?
„Moje funkce je taková, že vstupuji do tělocviku, kde máme naše kluky. Pak hlídám naše kluky, kteří tady na základce chodí do páté třídy, protože je už nevezmou do družiny. Zároveň jsou ale příliš mladí na to, aby se tu mezi školou a tréninky pohybovali sami. V zimě jsme spolu chodili do tělocvičny. Když je teplo, tak chodíme ven na umělou trávu, děláme něco s míčem.“
„Moje funkce je taková, že vstupuji do tělocviku, kde máme naše kluky. Pak hlídám naše kluky, kteří tady na základce chodí do páté třídy, protože je už nevezmou do družiny. Zároveň jsou ale příliš mladí na to, aby se tu mezi školou a tréninky pohybovali sami. V zimě jsme spolu chodili do tělocvičny. Když je teplo, tak chodíme ven na umělou trávu, děláme něco s míčem.“
Dá se už u hráčů v tomto věku poznat talent?
„Myslím si, že ano. Kluci určitě talentovaní jsou, ale za druhé je třeba si uvědomit, že je čeká ještě deset let makání, tvrdé práce a rozvíjení talentu. Talent mají, ale za tu dobu se může stát cokoliv.“
„Myslím si, že ano. Kluci určitě talentovaní jsou, ale za druhé je třeba si uvědomit, že je čeká ještě deset let makání, tvrdé práce a rozvíjení talentu. Talent mají, ale za tu dobu se může stát cokoliv.“
Řeší se už i v této kategorii taktika na jednotlivé zápasy?
„Ano, může. Odehrajeme zápas, máme ho dost často natočený, takže se na něj můžeme zpětně kouknout. Přes týden řešíme, co se nám dařilo a nedařilo, a pak na tom pracujeme.“
V minulém ročníku jste se svým týmem vyhrál Ondrášovka Cup. Řeší se i na takovém turnaji taktika?
„Na turnaji jako je Ondrášovka Cup je 19 zápasů během dvou dnů. V neděli ve dvě hodiny už kluci skoro nevěděli, že hrají fotbal. Tam to bylo hodně o nastavení hlavy. Zavřeli jsme se společně do klidu, řekli jsme si dvě tři věci, ale o taktice nepadlo ani slovo, to už nemělo smysl. Ze začátku turnaje jsme si řekli, co chceme hrát. Postupem času už to ti kluci dostanou do sebe a už je to jen o té hlavě. Jak všem ubývaly síly, jak psychické, tak fyzické, tak my jsme pořád byli o level nad nimi. Měli jsme hlavu nastavenou pozitivně a nadšeně do fotbalu, což bylo rozhodující.“
„Na turnaji jako je Ondrášovka Cup je 19 zápasů během dvou dnů. V neděli ve dvě hodiny už kluci skoro nevěděli, že hrají fotbal. Tam to bylo hodně o nastavení hlavy. Zavřeli jsme se společně do klidu, řekli jsme si dvě tři věci, ale o taktice nepadlo ani slovo, to už nemělo smysl. Ze začátku turnaje jsme si řekli, co chceme hrát. Postupem času už to ti kluci dostanou do sebe a už je to jen o té hlavě. Jak všem ubývaly síly, jak psychické, tak fyzické, tak my jsme pořád byli o level nad nimi. Měli jsme hlavu nastavenou pozitivně a nadšeně do fotbalu, což bylo rozhodující.“
Čím jste na Ondrášovka Cupu dominovali nejvíce?
„Hlavně jsme vynikali v práci s míčem. My jsme zvyklí hrát v sezoně zápasy proti o rok starším hráčům. Ondrášovka byla hrozně těžká, protože porazit v patnácti minutách ty nejlepší hráče a týmy není jednoduché. Všichni jsou navíc vyhecovaní, teď k tomu ty bubny, není to jednoduché. Dominovali jsme na míči, byli jsme schopni obejít jednoho i dva hráče. V tom jsme byli nejvíc před ostatními týmy. Zápasy proti o rok starším klukům nutí hráče být v té agresivitě a souboji o míč úplně jinde než proti těm stejně starým. Proti starším musí být daleko ostřejší. V zápase proti stejně starým je to pak znát.“
„Hlavně jsme vynikali v práci s míčem. My jsme zvyklí hrát v sezoně zápasy proti o rok starším hráčům. Ondrášovka byla hrozně těžká, protože porazit v patnácti minutách ty nejlepší hráče a týmy není jednoduché. Všichni jsou navíc vyhecovaní, teď k tomu ty bubny, není to jednoduché. Dominovali jsme na míči, byli jsme schopni obejít jednoho i dva hráče. V tom jsme byli nejvíc před ostatními týmy. Zápasy proti o rok starším klukům nutí hráče být v té agresivitě a souboji o míč úplně jinde než proti těm stejně starým. Proti starším musí být daleko ostřejší. V zápase proti stejně starým je to pak znát.“
Vy jste říkal, že jste na zahraničních turnajích s týmem ještě nebyl. Čeká vás to od této sezony?
„Je to tak. Myslím si, že je to skvěle nastavené, protože kdyby ti kluci začali jezdit na zahraniční turnaje dříve, tak by mohli být přesycení. Pak by si říkali, že je to všední záležitost, že jedeme tam, kde už byli. Takhle se těší. Teď nás čekají minimálně tři, což bude veliká odměna. Moc se na to těšíme a myslím si, že je to správně, je to takové motivační.“
Za poslední dva roky, kdy Slavia změnila majitele, klub prožil výrazný pokrok. Jak vy cítíte tu proměnu klubu, hlavně tedy podmínek pro práci s mládeží?
„Když jsem přišel do Slavie, tak pomůcky byly takové, kdo si co koupil. V boudě, kde máme teď pomůcky, nebylo vůbec nic, ani rozlišováky, to bylo neuvěřitelné. Co se povedlo teď, je super. Je úžasné, že se takhle myslí na mládež, i na ty nejmenší. Pokrok je neuvěřitelný.“
„Je to tak. Myslím si, že je to skvěle nastavené, protože kdyby ti kluci začali jezdit na zahraniční turnaje dříve, tak by mohli být přesycení. Pak by si říkali, že je to všední záležitost, že jedeme tam, kde už byli. Takhle se těší. Teď nás čekají minimálně tři, což bude veliká odměna. Moc se na to těšíme a myslím si, že je to správně, je to takové motivační.“
Za poslední dva roky, kdy Slavia změnila majitele, klub prožil výrazný pokrok. Jak vy cítíte tu proměnu klubu, hlavně tedy podmínek pro práci s mládeží?
„Když jsem přišel do Slavie, tak pomůcky byly takové, kdo si co koupil. V boudě, kde máme teď pomůcky, nebylo vůbec nic, ani rozlišováky, to bylo neuvěřitelné. Co se povedlo teď, je super. Je úžasné, že se takhle myslí na mládež, i na ty nejmenší. Pokrok je neuvěřitelný.“
