Děkovačku jsem si užil, říká střelec Hušbauer

A z vašeho osobního hlediska?
„Jsem rád, že jsem pomohl týmu, i když můj gól byl už ke konci, byl už jen o tom, že jsme se uklidnili. Určitě jsem rád, že jsem gól dal, ale spíše jsem rád, že jsme dnešní utkání celkově zvládli.“

Přemýšlel jste před tou střelou, že byste místo ní nahrával?
„V první chvíli určitě ano, šli jsme tři nebo dva na jednoho, takže taková varianta tam byla. Bránící hráč tam ale dobře stál, bylo by to asi těžší, takže jsem se v poslední chvíli rozhodl pro střelu.“

Jaké to je dát v derby gól klubu, ve kterém působil?
„Já jsem rád, že jsme zápas zvládli a že jsme vyhráli. Žádné osobní pocity jsem neměl. Jsem rád, že jsem týmu pomohl.“

Žádné prémie jste za gól Spartě nevypsal?
„Určitě ne.“

„Určitě je pro nás důležité, že jsme zase vyhráli a jsme doma stoprocentní. Ztráta na Plzeň je docela vysoká, ale i tak jsme chtěli vyhrát, pro nás jsou určitě důležité ty venkovní zápasy, které moc nezvládáme a potřebujeme se dobře připravit na ten venkovní zápas ve Zlíně.“

Zasloužená výhra?
„Určitě ano.“

Překvapilo vás, že se Sparta nedostala do jediné vážnější šance?
„Bylo vidět, že nejsou v takové pohodě a nejsou sehraní, i když individuality tam mají dobré. Ale hlavně my jsme jim toho moc neumožnili, hráli jsme poctivě dozadu. Bojovali jsme, to je základ.“

Co jste říkal na neuznaný gól Milana Škody?
„Já jsem to viděl, byl jsem na vápně, z mého pohledu to byl gól. Myslel jsem si, že to byl gól, i Milan Škoda to říkal, o půli jsme viděli, že tam gól byl. Škoda, že to neuznal. Asi těžké to v té rychlosti vidět. Možná kdyby tam byl pátý rozhodčí, který by u toho byl blíže, tak by to viděl lépe. Těžko říci.“

Rozhodčí vám řekl, že to neviděl?
„Řekl, že to neviděl přesně.“

Pouštěli jste si gólovou situaci o poločase?
„Máme v kabině televizi, takže jsme se podívali. Věděli, jsme ale že ten gól byl. Milan to viděl jasně, ten u toho byl nejblíže, takže věděl, že ten gól byl.“

Takže spravedlnosti nakonec bylo učiněno za dost, když dal Milan druhý gól?
„Dá se říci, že jo, vrátilo se mu to. My jsme říkali o půli, že i když nám to neuznali, že stejně nějaký ten gól dáme. Věřili jsme tomu, i když ve druhé půli to bylo pořád 0:0, tak jsme věřili, že ten gól můžeme dát a že ho dáme.“

Bylo to za stavu 0:0. Byly o poločase v kabině velké emoce?
„Nějaké emoce tam byly, museli jsme to trochu uklidňovat, ale řekli jsme si, že na Letné jsme taky nedali penaltu ve 45. minutě. Věřili jsme, že to můžeme zvrátit.“

Takže vás to spíše nabudilo…
„Za mě určitě ano. My jsme se také chtěli nabudit a nebýt frustrovaní, abychom se nehádali. V prvním poločase tam byly asi zbytečné emoce, ale je to derby, takové emoce k němu patří. V druhém poločase jsme se více uklidnili, už to nebylo tak hektické. Hráli jsme jako tým.“

Jaké byly souboje s Tomášem Rosickým? Hodně se o něm mluvilo, ale do hry se moc nedostal…
„Snažili jsme se, když si šel pro míč, ho zdvojovat nebo být u něj na těsno, protože jsme věděli, že je nebezpečný, že dává přihrávky za nás. Nesměl mít chvilku čas, což se nám, myslím, podařilo. Neměl tolik prostoru a asi i to se na něm podepsalo. Taky to měl těžké, odehrál jen jeden zápas, bylo to asi těžké po fyzické stránce, hrát hned derby.“

Vy jste se potkávali s kamarádem Václavem Kadlecem. Co jste říkal po faulu Jana Bořila?
„Já jsem se tam vztekal hlavně proto, že tam byl souboj na půlce, který byl faul na nás, takže proto. Faul byl jednoznačný. Václav byl asi otřesený, byl to docela slušný zákrok, bylo to dost v rychlosti. Honza Bořil je známý, že do všeho chodí naplno. S Václavem Kadlecem jsme se trochu hecovali na hřišti.“

Jak vás bavilo dirigovat slávistickou děkovačku?
„Určitě jsem si to užíval, fanouškům moc děkuji.“