Jsem bojovník, o post jedničky se poperu, říká Přemysl Kovář
6. 1. 2017, Redakce
HAIKOU – Jiří Pavlenka má v brance Slavie nového konkurenta. „Kdo mě zná, tak ví, že jsem bojovník a že se budu chtít porvat o post jedničky, i když Jirka chytal skvěle,“ říká jednatřicetiletý gólman Přemysl Kovář.
Co říkáte na soustředění v Číně?„Já jsem nikdy v Číně nebyl, takže to uvítám, že se někam podívám, hlavně tam budeme mít super podmínky pro trénování což je jen velké plus, moc se na to těším.“
Hledali jste dopředu, co vás čeká a kam míříte?
„Myslím si, že ty podmínky tam budou hodně dobré. Všichni jsme ve velkém očekávání, ale všichni tam jedeme hlavně kvůli tomu, abychom se dobře připravili na sezonu.“
V čem je to jiné než jet na jih Evropy?
„Tam jedeme potom no (smích). Já jsem to zažil teď v Izraeli, tam vlastně žádná zimní příprava není. Jede se přes zimu, je tam skvělé počasí a je to velké plus pro tělo fotbalisty, že trénuje v super podmínkách, takže si myslím, že to jen vítáme.“
Určitě ale není pro tělo fotbalisty plus být celý den v letadle…
„Byl to dlouhý let, ale věřím, že to zvládneme, že se aklimatizujeme a že to bude jenom příjemné.“
Často se říká, že jste přišel krýt záda Jirkovi Pavlenkovi. Berete to?
„Kdo mě zná, tak ví, že jsem takový bojovník a že se budu chtít porvat o post jedničky, i když Jirka chytal skvěle. Viděl jsem poslední zápasy, ale uvidíme, jak to bude vypadat, pro koho se rozhodne trenér. Ať už budu v jakékoliv pozici, tak budu chtít, abychom dělali body a na konci dosáhli nějakého velkého výsledku.“
Řešil jste svou pozici s trenérem?
„Je velká výhoda, že jsem pod trenérem Šilhavým mohl chytat v Liberci, takže se s ním moc dobře znám, takže jsme se o tom pobavili. Uvidíme, jak to bude vypadat. Nechtěl bych sem jen přijít a sedět na lavici, to asi nikdo. Jak jsem říkal, poperu se o to v přípravě. Kdo bude lepší, ten bude chytat. Může se stát cokoliv, nechci to zakřiknout. Člověk dostane šanci a je na něm, jestli to chytí za pačesy, všechno je to jen o mně, jak k tomu přistoupím v té přípravě a podle toho se bude sezona odvíjet. Co z toho bude, to uvidíme 18. února.“
Jaké jsou vzpomínky na společné angažmá v Liberci?
„Jenom pozitivní. Tehdy jsme v Liberci udělali skvělý výsledek. Myslím, že tohle nikdo nečekal, z této strany to byl velký plus. Před příchodem mi volal přímo trenér, jsem rád, že jsem tady.“
Když se ohlédnete za svými štacemi v zahraničí, jak na ně vzpomínáte?
„Hodně jsem to porovnával, život v Bulharsku a v Izraeli. Musím říci, že i když tady každý má Izrael jako válečnou zónu, tak to tak není. Po těch dvou letech musím říci, že to byla skvěle zvolená destinace nejen pro mě, ale i pro celou rodinu. Navíc lidi tam žijí fotbalem, na zápasy tam chodí 20-30 tisíc lidí na každý zápas oproti Bulharsku. Je tam všechno moderní, lidé tam jsou přátelští, takže mě Izrael hodně zaujal. I teď jsme zvažovali, že bychom se tam vrátili, ale nakonec se ozvala Slavia.“
Proč jste se nakonec vrátil do Česka?
„Řešili jsme to, než jsem se vrátil do Bulharska, ale nakonec jsme zvolili Čechy, i z rodinných důvodů. Syn mi říkal, že by chtěl mluvit česky, už to na něj bylo hodně, takže jsem se vrátil i kvůli rodině.“
