Vždycky jsem si chtěl v Edenu zahrát, říká Filip Horský
Je to další krok na Horského cestě vzhůru. Bechyni, pětitisícové městečko v Jihočeském kraji, už jsme zmínili, následně prošel mládežnickými týmy v Táborsku, aby ve třinácti letech přišel do Slavie. V sezoně 2019/2020 zvítězil ve vzdělávacím programu UEFA při mládežnické Lize mistrů. A v letošní sezoně nastupuje za B-tým, kde v patnácti zápasech vstřelil čtyři góly.
„Chodím do Edenu koukat na áčko už přes pět let, vždycky jsem si tu chtěl zahrát. I když to bylo na pár minutek, tak jsem si to hrozně užil. Úžasný zážitek,“ vypráví Horský.
Spolu s nastavením jste odehrál pět minut, jaké to bylo?
„Jsem moc rád, že jsem mohl hrát na jednom hřišti s klukama, na které koukám v televizi. Chtěl bych proto hlavně poděkovat trenérovi Trpišovskému a jeho týmu, že jsem vůbec mohl nastoupit.“
Čekal jste, že do duelu proti Liberci zasáhnete? Byl jste poslední možné střídání…
„Před zápasem mi Přéma Kovář říkal, že když se to bude dobře vyvíjet, tak bych mohl na chvíli nastoupit. Ale za stavu 2:1 jsem tomu už moc nevěřil. Naštěstí pro mě přidal třetí gól Olie a mohl jsem se na hřiště podívat.“
Vaše jméno se v nominaci objevilo kdy?
„V pátek jsem byl na předzápasovém tréninku a po něm jsem se podle nominace dozvěděl, že na zapas půjdu.“
Co vám běželo hlavou?
„Byl jsem nadšený, nervozita ani moc nebyla. Jen asi taková ta zdravá. Prostě jsem se těšil (smích).“
A vyhrálo se 3:1, takže spokojenost předpokládám…
„Ano, určitě. Každý hráč asi chce, aby jeho debut dopadl vítězně, v tom nejsem žádný výjimka.“
Do hledáčku hlavního trenéra vás dostaly výborné výkony v rezervě, za kterou jste skóroval čtyřikrát. S výkony týmy jste spokojený?
„Ano, ale mohlo by to být ještě trošku lepší. Na přelomu září a října jsme udělali sérii pěti výher, poslední dva zápasy jsme ale shodně 1:2 prohráli. V tabulce jsme zatím průběžně osmí, snad ještě o pár příček postoupíme.“
Pojďme na vás osobně. Už jste ve Slavii plně aklimatizovaný?
„Cítím se tu skvěle. Od doby, co jsem do Slavie přišel, tak jsem v každé kategorii měl super spoluhráče a trenéry, takže si nemám na co stěžovat.“
Váš přestup z Táborska do Edenu se udál jak?
„Do Slavie jsem přestoupil hlavně z toho důvodu, že o mě projevili zájem slavističtí trenéři, kterým jsem se líbil při vzájemném zápase s Táborskem. A potom mě ještě nějakou dobu sledovali. Hned, jak přišla nabídka, tak jsem věděl, že chci hrát za Slavii, protože to je jak v mládeži, tak v dospělém fotbale nejlepší klub v Česku.“
Studujete na střední škole, která velmi blízce spolupracuje s mládežnickou akademií…
„Je to tak, studuji obor management ve sportu na střední škole Jarov, kde má Slavia více hráčů. Jsem ve čtvrtém ročníku, baví mě to!“
Skloubit tréninky a zápasy se studiem zvládáte?
„Se školou nemám žádný problém prakticky už odmala. Takže studium zároveň s fotbalem mi problém nedělá, akorát teď je to trochu náročnější vzhledem k individuálnímu plánu, který momentálně mám. Díky tomu jsem uvolněn z výuky, ale musím si učivo zajišťovat sám.“
Už víte, co bude po maturitě? Přemýšlel jste o vysoké škole?
„Co jsem nad tím zatím přemýšlel, tak asi jo. Ale ještě úplně nevím, na jakou bych šel.“
Zkuste se našim fanouškům trošku představit, co děláte mimo fotbal a školu?
„Mám rád všechny sporty, takže když mám volný čas, tak většinou dělám něco jiného. Například si jdu zaplavat, zacvičit do posilovny nebo si jen tak zaběhat. Někdy zajdu ven s kamarády, nebo si zahraji na Playstationu.“
Co rodina? Podporují a sledují vás na dálku…
„Ano, čas s rodinou se snažím trávit, jak to jen jde. Moc často je ale nevidím, jelikož přes týden bydlím v Praze a oni jsou v Bechyni.“
Na Liberci se osobně byli podívat?
„Ano, byla tam celá moje rodina a děda. Měli radost, že jsem nastoupil, a gratulovali mi.“
Vaše fotbalové cíle jsou jaké?
„Moje momentální cíle jsou co nejvíce se zlepšovat v B-týmu, abych se mohl co nejdříve posunout dál. Samozřejmě bych byl rád, kdybych si zase mohl zahrát za áčko a třeba se i dostat do kádru jako například můj kamarád Dan Samek, ale to nechám určitě na trenérech.“
